Dolský Mlýn
Původně mlýn (točila se zde Pyšná princezna-nepoznali byste to, co dokáže 40 let komunismu), později výletní restaurace, dnes ruina. Po asi 2 km po žluté značce směr Jetřichovice míjíme hospodu na mítině s nevelkým rybníkem - občerstvení. Pak dále po žluté do Jetřichovic..

V 19. století ožilo Děčínsko turistickým ruchem. Od roku 1881 byla zahájena atraktivní přeprava na lodičkách tzv. Ferdinandovou soutěskou, pojmenovanou na počest rakouského nástupníka Františka Ferdinanda D`Este. Spojovala Srbskou Kamenici s Dolským mlýnem, který se tak stal oblíbeným cílem turistů. Ti se zde mohli posilnit před cestou zpět, mlýn se přeměnil na výletní hostinec s možností ubytování.
Aktuální stav Dolského mlýna a vyhlídky do budoucna
Na aktuální situaci okolo Dolského mlýna jsme se zeptali Správy NP Českého Švýcarska, za obsáhlou odpověď děkujeme Natalii Belisové:
Pro nedostatek finančních prostředků byly nejožehavější kroky řešeny svépomocí a za vydatné pomoci studentů a učitelského sboru VOŠ při SPŠ stavební Děčín (v roce 2004 byl na škole otevřen nový obor vyššího odborného studia: Péče o krajinu a památky – studenti zde realizovali svou povinnou praxi). Došlo k podepření návodní stěny, prokopání odvodní strouhy zaneseným vodním náhonem, výstavbě pytlové hráze na začátku horního náhonu (zábrana proti jarní povodni) a zajištění lokálně ohrožených částí provizorními prostředky (chybějící stojky). Do konce roku byla zpracována koncepce záchrany a prezentace areálu mlýna, na jejímž základě byla Správě NP přidělena v dubnu 2005 dotace z MŽP ve výši 1,5 mil Kč na zajištění havarijního stavu. Okamžitě došlo k realizaci prací (podezdění návodní stěny). Souběžně pokračovaly praxe studentů VOŠ – čištění náhonu od napadané destrukce stavebního materiálu, naplavenin a vegetace, snižování terénu, rekonstrukce zídky mostku přes náhon etc. Kromě studentů se začaly pořádat brigády – jak pro veřejnost, tak i pro určité skupiny zájemců (např. skautský oddíl Stopa Děčín, firma Plaston Šluknov).
Od roku 2005 již na záchranné práce nebyly přiděleny žádné finanční prostředky. Všechny současné aktivity jsou tedy pouze dílem brigád a praxe studentů. Podařilo se: snížit terén v okolí i interiéru mlýna na původní výšku, tedy asi o půl metru. Odstranit většinu náletových dřevin, očištění zdiva a kleneb mlýna od vegetace. Vyčištění náhonu od stavebního materiálu (tento byl uložen na skládce a používá se při doplňování chybějících částí zdiva ve mlýně a náhonu, na doplňování poškozených partií dlažby). Vyčištění areálu od odpadků (pouze z jediného skalního sklípku byla odvezena 1 TATRA!), oprava dláždění kolem mlýna ( z tohoto důvodu se při čištění náhonu třídily i čedičové valounky, které se pro dláždění používají). V současnosti se začala odvážet suť po destruovaném objektu hotelu (dle vzpomínek p. Ráže, zničeného odstřelem při filmování Pyšné princezny). Kvůli problematickému přístupu k mlýnu jsou všechny práce spojené i s úpravami cesty od Dolského můstku.
Abychom probudili zájem lidí, pořádají se přednášky o historii mlýna (jedna z dalších bude v sobotu 10. listopadu v Růžové), vydala se drobná publikace Dolský mlýn, samota Grundmühle (pro velký zájem již rozebraná, chystá se dotisk). V současnosti se podařilo získat projekt na konzervaci mlýna (záměrem je prezentovat jej v současné torzální podobě, ovšem stavebně zajištěné). Bohužel se naše organizace dostala do velice špatné finanční situace, tudíž v nejbližších letech nebude schopna cokoliv financovat. Proto bude pokračováno i nadále v brigádách, které řeší především okolí objektu a při kterých se chceme pustit i do ostatních budov v areálu (palírny a pekárny), které nejsou prohlášené kulturními památkami a i tyto konzervovat v podobě udržovaného stavebního skeletu, jako mementa zaniklé slávy Dolského mlýna. .

Nocleh 1
Jak jste si jistě cestou všimli, je zde spousta převisů vhodných k přespání v CHKO. Doporučujeme ten nedaleko Dolského mlýna pod Vysokou Lípou přímo u říčky Kamenice po jejím pravém břehu. Je možné se zde hnedle 20m vedle v jeskyni ukrýt i před nepřízni počasí - vichřice, polom, zabloudivší uragán Andrew atd.

Nejedná se o rozcestí v pravém slova smyslu, cesta odbočuje nahoru na Mezní Louku. My jsme zvolili drsnější variantu cesty, variantu "brod". Brodíte se řekou křížem krážem, místy je proud dosti silný na to aby odnesl brodící se mladé jehně či subtilní slečnu. Jindy je zase hluboký.....Je zde dosti vlhko - plavky s sebou. Při unáhleném zvolení špatné cesty přes řeku (vím o čem mluvím) se ocitáte na pokraji smrti utonutím či zlomením vazu...

Jetřichovice
Dokupte zásoby jídla a pití, vykoupejte se v místním venkovním kúpalisku, naberte síly na výstup po červené trase do nebeských výšin Labských pískovců.

Mariina skála, 428 mnm, Vilemínina stěna, 439 mnm., Ostroh, 483 mnm..
Jeden z mnoha pískovcových hrotů. Nabízí se překrásný rozhled..

Nocleh 2
Pod vrchem Koliště, těsně před prudkým klesáním se vám po levé straně nabídne možnost k přespání po vysokým převisem (dá se snadno minout!)...v

Šaunštejn - loupežnický hrad
Opět po výrázné výstupu se nabízí prohlídka "hradu". Jedná se o zbytky skalního hradu vzniklého patrně v polovině 14. stol. jako signální pevnůstka.....

Vznik tohoto hradu je bezpečně datován na konec 14. století podle nálezu středověkého pečetidla kamenického měšťana Mikuláše.

První písemná zmínka pochází z roku 1413. Hrad byl v roce 1431 marně obléhán drážďanskými střelci tři týdny. Od roku 1435 byl opěrným bodem v místní válce Vartenberků s lužickým Šestiměstím. Roku 1443 je doložen šauenštejnský hejtman Kašpar Laptic. V roce 1444 je hrad znovu obléhán vojskem lužického Šestiměstí a opět podle všeho neúspěšně, protože jeho strategická poloha bránila účinnému ostřelování. Přesto byl ale hrad asi v září toho roku dobyt landfrídem litoměřickým a Pražany. Tato velkolepá výprava Lužických s 9000 muži a mocnými puškami je však v historických pramenech popsána jen velmi povrchně.

Kolem roku 1446 byl v majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. K jeho zániku došlo asi již v druhé polovině 15. století. Poslední zpráva je z roku 1490, dokládající v kamenické knize léno Schawenstein (schouwe = pátrati).

Po třicetileté válce odtud znepokojovali krajinu švédští zběhové a lupiči, proto mu lidé začali říkat Loupežný zámek..

Malá Pravčická brána, š=3,3m, v=2,3m, Mezní louka
Skalní útvar. Dále po zrádné a životy si žádající červené, přes vrcholky hor a nížiny údolí..

Je čas oběda a tak ho doporučujeme i vám, přejeme vám šťastnou ruku při výběru pokrmu i restaurace...energii budete na závěrečnou 13 km procházku potřebovat, pokud se rozhodnete navštívit i Pravčickou Bránu...

Pravčická brána
Nejznámější a nejobdivovanější skalní útvar Českého Švýcarska a symbol celé oblasti, největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Najdeme ji na konci skalního hřbítku v Jetřichovických skalách nedaleko státní hranice. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 m. Její rozměry jsou úctyhodné : rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m a minimální tloušťka 3 m. Vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Protože velká návštěvnost Pravčickou bránu ohrožovala, byl vstup na vlastní skalní most v r. 1980 uzavřen a pískovcový útvar zpevněn speciální směsí s pryskyřičnou přísadou. Přístupné jsou však skalní vyhlídky v jeho bezprostředním okolí, odkud je krásný pohled nejen na bránu, ale i na další dominanty Českého a Saského Švýcarska...