Pro nenasytnost z malebnosti vrchů Žďárských jsme se opět vrátili do těchto končin a to už po třetí !!! a cítím, že to není naposled.
Žďárské vrchy - magické číslo 7 a adamité
jsou jednou z nejmalebnějších částí Českomoravské vrchoviny, nabízející pestrou směs přírodních krás, klidných vesniček, rozlehlých luk a hlubokých lesů. Tento kraj je charakteristický mírnými kopci a pastvinami, mezi nimiž protékají potoky, z nichž některé ústí do čistých rybníků. Typické jsou také bizarní skalní útvary, jako je Čtyři palice, Devět skal nebo Dráteničky, které přitahují milovníky turistiky, horolezce i fotografy.
Lidové chalupy a kapličky, roztroušené po okolních vesnicích, dodávají Žďárským vrchům pohádkový ráz. Celkový charakter krajiny je odpočinkový, poklidný a nenarušený, ideální pro pěší túry, cyklovýlety i zimní běžkování. Tato oblast je nejen chráněna jako CHKO, ale také oblíbeným místem pro ty, kteří hledají útěk do přírody.
kostel sv. Bartoloměje
Areál raně barokního bezvěžového venkovského kostela z r. 1696 na hřbitově v centru obce, doplněný samostatně stojící zvonicí s bedněným patrem na krakorcích a s přilehlou márnicí z r. 1721, vytváří působivý architektonický celek a dominantu obce. Celek je obklopen zástavbou, pouze na jižní straně je otevřen do polí. Prostředí památky tvoří ohradní zeď, obíhající ze tří stran kolem kostela, která vymezuje hranice někdejšího hřbitova. Kostel sv. Bartoloměje představuje kvalitní příklad raně barokní architektury závěru 17. století. Původní hřbitov obklopující kostel již není používán.
Kostel sv. Bartoloměje je orientovaná jednolodní stavba obdélného půdorysu, s odsazeným pravoúhlým obdélným presbytářem, postavená ze smíšeného zdiva, zastřešená sedlovou střechou, presbytář pak valbovou střechou. V ose kostela je na východní straně presbytáře přistavěna obdélná přízemní zákristie, zastřešená valbovou střechou. Fasády kostela jsou bez plastického členění, ukončeny profilovanou korunovou římsou, na západních nárožích lizény. Okna lodi a presbytáře obdélná, půlkruhově zaklenutá, bez šambrán, v hladkém omítkovém ostění. V zákristii obdélná okna v pískovcovém ostění s obvodovou páskou. V severní stěně lodi přistavěna zastřešená předsíň obdélného půdorysu. V předsíni půlkruhově zaklenutý portál v pískovcovém ostění lemovaném páskou. Fasády zákristie i předsíně jsou ukončeny profilovanou korunní římsou. Západní průčelí kostela barokizováno. Je tříosé, všechna tři pole jsou členěna vertikálními lizénovými poli, nesoucími profilovanou korunní římsu. V obou krajních polích v úrovni kruchty jsou hladké niky s konchou na pateční římse, bez orámování. V prostřední ose obdélné půlkruhově zaklenuté okno se zbytkem šambrány, nad ním výplň ve tvaru kříže, s latinským nápisem. Nad presbytářem osmiboká sanktusová věžička s bání. Kostel sv. Bartoloměje je památkově chráněn od roku 1964..
Lubenský les (Vodní plocha)
1. noc - luxus s mylným pocitem, že už lepší místo nebude :)
V této oblasti se nabízí luxusní koupačky a vhodné "ubytování", zajímavosti - houba Květnatec archeúv
Vodní toky a plochy
Hydrologicky jde o velmi důležitou a zajímavou oblast, ležící v povodí Loučné u hranice s
povodím Svratky. Podél jižního a jihozápadního úseku hranic katastru probíhá evropské rozvodí
(rozvodnice) Labe - Dunaj, oddělující úmoří Severního a Černého moře. V jihozápadním lesnatém
cípu řešeného území sbírá své vody několik pramenných zdrojnic říčky Desné (někdy na dolním toku
zvané též Desinka). Zájmové území tak spadá do jednoho hlavního, jednoho dílčího a čtyř základních
hydrologických povodí:
1-03-02 Loučná a Labe od Loučné po Chrudimku:
1-03-02-022 (Desná, západní polovina ř.ú. - vč. Oborského potoka a drobnějších přítoků);
1-03-02-023 (Lubenský potok, východní část katastru vč. zastavěného území obce);
1-03-02-010 (Jalový potok, jižní okraj katastru směrem k Širokému Dolu);
1-03-02-012 (Jalový potok, úzký pruh při hranici se sebranickým katastrem na JV)
květnatec Archerův (Clathrus archeri) Charakteristické znaky:
Snadno poznatelná houba mající v mládí podobu bělavých vajíček, která postupně propukávají, čímž umožňují vývin krátkého bělavého nosiče, z něhož vyúsťuje 3-8 (nejčastěji 4-6) červených ramen potažených tmavě zeleným zapáchajícím slizem a připomínajících chapadla chobotnice.
Období růstu:
Červen - Listopad
Biotop a rozšíření:
Roste nehojně až vzácně v listnatých i jehličnatých lesích, křovinách, zahradách a na loukách v opadu listí a jehličí, v trávě nebo ze zbytků tlejícího dřeva a stébel. Objevuje se obvykle ve skupinách na kyselých, neutrálních i zásaditých půdách, od nížin až po horský stupeň.
Popis:
Plodnice: Zprvu v podobě bělavých až bělavě narůžovělých, 25-50 mm širokých vajíček, která postupně v horní části propukávají a umožňují tak krátkému bělavému nosiči vysunutí 3-8 spojených ramen, jež se rychle rozdělují do tvaru chapadel chobotnice. Vajíčka mají tenký kožovitý obal, pod nímž se nachází poměrně tlustá rosolovitá vrstva. Červenorůžová až červená ramena jsou 50-120(-150) mm dlouhá, křehká, houbovitě komůrkatá, potažená tmavě olivově zeleným slizem s odporným koprofilním pachem, jenž si nic nezadá s odérem tchoře v ohrožení.
Výtrusy: Tmavě olivově zelené.
Kuchyňské využití:
Vajíčka jsou jedlá, avšak po jejich propuknutí se stává houba nejedlou.
Zajímavost:
Původně australský druh se v Evropě poprvé objevil počátkem minulého století ve Francii a postupně se rozšířil do dalších zemí až k nám. Nejhojněji se objevuje v jižních Čechách, kde byl také poprvé nalezen.
Osmiboká roubená stodola
Stodola sloužila jako první shromaždiště tolerovaných církevníků a místem vysluhování svaté večeře páně pod obojím způsobem. V současnosti v objektu naleznete expozici zemědělských strojů...
Lilie cibulkonosná
Dorůstá výšky 20 až 90, výjimečně až 120 cm. Lodyha je vzpřímená. Listy jsou úzké, až 10 cm dlouhé, střídavé a přisedlé. Květy jsou vzpřímené, oranžové až oranžovočervené, velké, 10 i více centimetrů v průměru. Uvnitř jsou tmavohnědě skvrnité. Kvete od konce května do července. Jedna lodyha nese jeden až pět oboupohlavných květů. Plodem je vejcovitá, zhruba 4 centimetry dlouhá tobolka. Zimu přečkává pouze cibule v zemi.
V úžlabí především horních listů se vytvářejí malé, kulaté, světle zelené pacibulky. Tyto pacibulky odpadávají k zemi a po dvou až třech letech z nich vyrůstají nové rostliny.
V Česku je lilie cibulkonosná řazena k silně ohroženým druhům (C2b) a ve stejné kategorii je chráněna zákonem (§2). V Evropě jde o nejrozšířenější divoce rostoucí lilii..
Koupaliště - Nové Město na Moravě
2.noc a opět velký luxus
Nové Město na Moravě (německy Neustadtl) je město na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, 10 km východně od Žďáru nad Sázavou, na jižním okraji Žďárských vrchů. Žije zde přibližně 9 900[1] obyvatel. Založeno bylo okolo roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Největšího rozkvětu požívalo v době renesance za pánů z Pernštejna. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu, kterou doplňuje sochařská výzdoba ulic a náměstí od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského. Mezi nejvýznamnější památky patří katolický kostel sv. Kunhuty, budova staré radnice a zámek.
Město je díky své geografické poloze, nadmořské výšce a klimatickým podmínkám dějištěm sportovních událostí světového významu. Koná se zde závod v běžeckém lyžování Zlatá lyže, který byl součástí Světového poháru v běhu na lyžích. Její místo přebraly závody Světového poháru v biatlonu, navíc v letech 2013 a 2024 zde proběhlo mistrovství světa v biatlonu. Každým rokem se zde koná i závod Světového poháru horských kol
Zřícenina v Jívině a luxusní lom u Dolní Rožínky
..čas na oběd !!!
Tuto stavbu nechal zbudovat Jan Nepomuk hrabě Mitrovský v letech 1781 - 1789. Měla půdorys kruhové výseče, zdobena freskovou malbou, výklenky pak různými soškami. Dnes je pokládána za umělou zříceninu kaple, ale dá se také předpokládat, že tato stavba připomíná niku, typický prvek osvícenských zahrad a parků. Rovněž mohla být postavena jako romantická kulisa pro výlety panstva ze zámku a jejich hosty u příležitosti slavnostního ukončení lovu zvěře. V okolí byly rozmístěny dřevěné romantické stavby, které se však nedochovaly.
Pravděpodobná původní podoba nebo alespoň inspirace, podle které byla nika v 18. století stavěna:
(zdroj - studie Sadílek Jaroslav, Dolní Rožínka, Horní Rozsíčka: Historický vývoj stavebních památek a osídlení obcí, 2009)
Zatopený lom s čistou vodou ke koupání je oblíbeným místem k rekreaci. Pláže jsou travnaté. V areálu je možnost občerstvení a je zde také sociální zařízení. Parkování možné na parkovišti v těsné blízkosti lomu.
Balónový pivovar, Radešín
..čas na na večeři - Tak hodní lidé, nejen luxusní pivko - to GREPOVÉ - tedy i pro mne, ale i místo ke spaní nabídli na vlastním pozemku pod přístřeškem !!! https://www.balonovyhotel.cz/
GREPOVÉ PIVO 🍺
Co vznikne když se naše devíti stupňové pivo Atlet spojí s grepovým sirupem? Nejprodávanější pivo letošní sezóny! Ocení ho ti, kdo nechtějí velkou voltáž v teplých dnech a chutná i dámám, kdy hořkou chuť piva vyrovnává hořko-sladký grepový sirup.
Připravujeme i do PET, tak si ho můžete vzít i pro domácí pohodu nebo jako dárek z výletu.)
Velké Dářko a velká radost na závěr
..zdálo se, že předchozí noce se nedají překonat, ale šlo to! a dvojnásob :)!!!
Velké Dářko je největší rybník na Českomoravské vrchovině a také největší v Kraji Vysočina v České republice. Má rozlohu 206 ha. Rozkládá se na východě Čech v nadmořské výšce 610 m, 10 km severně od Žďáru nad Sázavou. Téměř celý rybník leží na severu katastrálního území obce Polnička, okrajovými částmi však zasahuje i do katastrů sousedních obcí Radostín, Vojnův Městec a Karlov. Z rybníka odtéká řeka Sázava.