S k r y j s k á_ j e z í r k a

Přírodní rezervace Jezírka (Skryjská jezírka) se nachází v údolí Zbirožského potoka nedaleko obce Skryje. Jezírka mají rozlohu necelých 60 ha a spadají pod Chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko. Nejznámějším místem je zde skalní průrva na Zbirožském potoce, za kterou následuje přirozeně vytvořené malé jezírko, které spolu se skalami tvoří zákoutí jako z pohlednice. Kolem jezírka vede modrá turistická trasa Skryje - Zbiroh, která se dá obtížněji projet i na kole. Skryjská jezírka jsou návštěvníkům volně přístupná po celý rok.

K R A K O V E C

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.
Název Krakovec je zdrobnělina jména Krakov. Říkalo se tak zalesněnému a neobydlenému údolí pod vsí Krakovem, k níž náleželo. Proto se Jan Falcký, v l. 1363–1376 majitel vsi a tvrze v Krakově, také podepisoval z Krakovce. O vsi Krakovci není až do r. 1381 žádná zmínka. Pravděpodobně vznikla až se stavbou hradu, když se pod ním vytvořilo podhradí.
Hrad je jedním z mála příkladů přechodového typu mezi hradem a zámkem a vrcholnou ukázkou architektury královské dvorské stavební huti Václava IV. Důraz na komfort dokládá výrazné potlačení obranné složky na minimum. Hrad stál v dobře přístupné poloze, chránila ho jen slabá parkánová hradba, paláce měly velká okna přímo v přízemí a obranná věž byla snížena na úroveň bašty. Suterén paláců byl navíc přístupný přímo z prvního nádvoří aniž by případný útočník musel projít druhou bránou.

Předhradí odděluje od dvoudílného hradního jádra ve skále vylámaný šíjový příkop. Do hradu se vjíždělo po mostě, na který navazoval padací most ve věžové bráně. Za ní se nachází první nádvoří, kde byla studna a branka do parkánu, který obíhal zbytek jádra. Do nádvoří zasahoval polookrouhlý bergfrit snížený na úroveň ostatní zástavby. Mezi věží a západním palácovým křídlem stála druhá brána. Druhé nádvoří bylo ze tří stran obestavěno palácovými křídly a vstupní stranu uzavírala zmíněná věž. Paláce byly spojeny pavlačemi v prvním i druhém patře a obsahovaly 26–27 místností. Ve východním křídle se nacházela kaple s arkýřovitým kněžištěm zaklenutá dvěma poli křížové klenby.[2]
V letech 1548–1565 vznikly nové renesanční štíty, ale třicetiletá válka opět objekt zpustošila. Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny (odtud název Červený hrádek). Stavební úpravy pokračovaly až do roku 1720, kdy byl hrad opět připraven k obývání. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant již obnovu nezrealizoval a tak se z hradu stala zřícenina.
V roce 1915 pod vedením architekta dr. Karla Kuhna začaly zajišťovací práce rakovnickou pobočkou Klubu českých turistů a tyto práce v různé míře pokračují prakticky doposud.

Most na hrad
Dřevěný most byl po staletí důležitou součástí hradu, který dal postavit koncem roku 1384 purkrabí hradu Křivoklát pan Jíra z Roztok. Současný dřevěný most byl realizován v letech 2000–2005, jeho autorem je tesař a odborník na středověké konstrukce Petr Růžička a statik Vít Mlázovský. Most zachovává princip historické stavby a vlastní realizace probíhala za pomoci historických tesařských seker bez jakéhokoliv použití těžké moderní techniky. Materiál se připravoval na Křivoklátě a i vztyčení a upevnění mostu bylo provedeno pomocí speciálně vyrobeného jeřábu, který byl stejně jako most vytesán a sestaven ručně za pomoci středověkých nástrojů a postupů. Jednalo se o experiment, který umožnil ověření kvality a rozsah historických technologií.
Při stavbě bylo otesáno 1000 trámů, vyrobeno 150 dubových fošen mostovky ručně řezaných dvojmužnou pilou, 400 spojů svázáno sekerou a dlátem a naštípáno 1500 kusů loubků výpletů. Most je navržen jako lávka pro pěší s užitným zatížením 4,0 kN/m² nebo pro přejezd vozidla o hmotnosti 6 tun. Celá konstrukce je koncipována tak, aby bylo možné jednotlivé díly dle potřeby vyměnit.
Při návrhu konstrukce mostu byl využit středověký konstrukční princip husté trojúhelníkové sítě prostorově provázaných prvků. Základním konstrukčním spojem je dnes již nepoužívaná „rybina“, rybínový plát. Tento spoj doplněný o zapuštění přenáší tlakové i tahové síly..