Nový hrádek u Kunratic

Když v r. 1407 koupil král Václav IV. od dědiců Prokopa Olbramovice ves Kunratice, učinil tak nepochybně s úmyslem postavit si na tomto území lovecký hrad, který by mu současně sloužil jako opevněné venkovské sídlo v blízkosti Prahy a nahradil jeho málo bezpečnou vodní tvrz v Záběhlicích. V r. 1411 se započalo se stavbou hradu na protáhlém ostrohu zalesněné břidličnaté skály, vzdáleném asi jeden kilometr severozápadně od vsi Kunratic. Ostroh byl z jižní, severní a západní strany chráněn širokým údolím, jímž protéká Kunratický potok, a jedině od severovýchodu byl přístupný. Na rozdíl od převážné většiny tehdejších hradních staveb známe u Nového hradu jména osob, které se podílely na jeho budování. Stavbou byl pověřen stavitel Kříž, jehož jméno se objevuje i při stavbě Novoměstské radnice, a vedle něho byl patrně hlavním stavitelem novoměstský konšel mistr Hertvín; v souvislosti se stavbou se archívní prameny zmiňují také o písaři Blažejovi.

Již v r. 1411 byl na skále vylámán hradní příkop, jehož práce byl zadána novoměstskému zedníkovi Řehořovi a jeho bratrovi Maříkovi Otrole. Příkop obepínal na vrcholu skalnatého ostrohu celý hradní objekt a přerušil i jedinou přístupovou cestu od severovýchodu. Podle smlouvy uzavřené 8. července 1411 mezi oběma bratry a Václavem IV. měl být příkop téměř 9 m hluboký a 17,8 m široký. Za včasné provedení této práce měli Řehoř a Mařík dostat 150 kop grošů českých, ale v případě nedodržení požadovaného termínu dokončení si král vymínil jakési penále – náhradu z jejich majetku. Na vnější straně příkopu byl vybudován val a bezpečnost Nového hradu měla být ještě zvýšena vodním opevněním. Proto byla 8. března 1412 uzavřena smlouva mezi stavitelem Hertvínem a lamačem kamene Jakubem o zřízení rybníka, který měl pod hradním ostrohem zachytit vodu z Kunratického potoka. Hráz tohoto vodního díla měla být asi 18 m široká a 8 m vysoká.

Půdorys Nového hradu měl tvar nepravidelného pětiúhelníka, jehož delší osa ve směru severovýchod – jihozápad byla asi 70 m dlouhá. K hradnímu areálu se vstupovalo od severovýchodu po zvedacím mostě přes zmíněný vylámaný příkop. Proti této vstupní cestě byl hradní objekt obrácen ostře lomeným východním křídlem, jehož obrannou funkci dosvědčuje 2,5 m silné zdivo. Při severní části hradební zdi byla vybudována věž se vstupní bránou, k jejíž levé straně přiléhala hradní palácová budova o rozměrech 23 x 8,5 m. Podle zachovaných pozůstatků jejího sklepního prostoru lze usuzovat, že patra věžovitého paláce byla příčkami rozdělena na tři prostory, z nichž prostřední byl největší. Další velké obdélné budovy byly umístěny při západní a jihovýchodní zdi hradního objektu.
Práce na stavbě rychle pokračovaly, takže již od konce září téměř do poloviny října 1412 zde Václav IV. pobýval. Jeho častý zdejší pobyt je doložen i v následujících letech a nepřímo o tom svědčí i skutečnost, že si na Nový hrad dal přestěhovat i svou knihovnu; zde také 16. srpna 1419 zemřel. Po Václavově smrti se 5. listopadu téhož roku na Nový hrad uchýlila královna Žofie. Po čase opustila toto své sídlo a odebrala se k Zikmundovi, který hrad navštívil koncem května 1420 a zanechal zde svou posádku. 30. prosince přitáhli k Novému hradu Pražané, začali jej obléhat a na východní straně vybudovali příkop a palebná postavení. Protože husitské dělostřelectvo značně poničilo hradní opevnění a další obrana Nového hradu ztratila smysl, 25. ledna 1421 se posádka vzdala.
Protože nedodržela dohodnuté podmínky, Pražané 27. ledna podnikli na Nový hrad útok, dobyli jej a pobořili. Při tom byla rozchvácena i knihovna, jejíž část chtěl velitel Zikmundovy posádky odvézt. Trosky posledního hradu a sídla Václava IV. se postupně rozpadaly a v minulém století bylo narušeno i hradiště, v jehož jižní části se začal lámat kámen. Do dnešního dne se zachovaly jen některé části sklepního zdiva a zbytky palebných postavení Pražanů. Při archeologickém výzkumu prováděném v posledních letech byly ve sklepě nalezeny některé architektonické fragmenty, pocházející z vyšších pater. Konzoly a krbová římsa připomínají krby na jiném Václavově hradu – Točníku.

K r č s k ý l e s (Kunraticko-michelský les)_

Kunratický les, hovorově Kunraťák (severozápadní část se jmenuje Michelský les a je označována též jako Krčský les, popř. Krčák) je zalesněná souvislá plocha přibližně 300 hektarů na území hlavního města Prahy, která se nachází na území Kunratic.[2] Les je izolován od jiných lesních ploch městskou zástavbou, což neumožňuje volnou migraci živočišných společenstev. Ročně je les navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky, kteří jej využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy.
S Kunratickým lesem tvoří jeden celek Michelský les, který na něj navazuje na severu a rozkládá se na území Michle a Chodova. Na jeho území dřív stávala také restaurace Hájovna.

/www.prazskestezky.cz

 

Depeche Mode v Praze: Gahanovo charisma přebilo strohost mašin
Britská kapela Depeche Mode ve středu na stadiónu v pražském Edenu udělala zastávku na probíhajícím turné k aktuálnímu albu Spirit. Vystoupení potvrdilo, že DM jsou stále jedním z nejtrvalejších kultů britské i světové hudební scény. Energii koncertu dodával hlavně čím dál charismatičtější zpěvák Dave Gahan..
Těžko říct, jak to ten Dave Gahan dělá. S vizáží bodrého prodejce ojetých volkswagenů odněkud z předměstí Mnichova předvádí na pódiu v několika variacích slavnou pantomimickou etudu Slepice mima Jaroslava Čejky, ale přesto na něj člověk zírá a říká si, jaký je to borec