Když dva dělají totéž není to totéž :))

Při timingu téhle akce se probarvila hned několikerá pořekadla, která v sobě odrážejí mladickou nerozvážnost, nedůslednost až zbrklost oproti stařecké zkušenosti se smyslem pro rozvahu a správné načasování.
Ale také mladická nedočkavost až roztržitost s neschopností přijmout věci tak jak jsou. Samozřejmě pokročilejší věk má i své mouchy, které ti mladší zdraví jedinci ještě nepochopí - jak říká zkušený Rado Dvořák, "sytý hladovému nevěří", ale i to někdy přispěje k mnohem lepšímu průběhu celé akce - I špatné je k něčemu dobré !.

Zbrklost při získávání informací o právě probíhajících akcích také může dost výrazně změnit trasování akce, obzvláště když se přehlédne měsíc či rok a sedí jen čtvrtek, který je už sám o sobě podezřelým dnem pro jakoukoliv akci, které by se měla účastnit celá vinařská vesnice s přilehlými sklípky. Nepřekvapí pak, že víska o čtvrteční noci, je temná, liduprázdná a dotaz na nějakou akci v jediné hospě, která zavírá v deset vyvolává jen úsměv a udivení :)
...Člověk pak rekapituluje co by udělal jinak, zvolil by jinou trasu, možná i lístek na vlak, mohl by přespat i jinde než v remízku, kde bylo více stromů na jeden metr krychlový než místa mezi nimi a nedocházelo by ke sporům o místo pro Vojtův plážový stan :)..no celou situaci pěkně dobarvuje emailová korespondence v závěru s minimálními výmazy.

Nicméně trasa povedená - zaslouží opět pochválu i když přiznávám, že má schopnost skombinovat nekombinovatelné má také někdy své mouchy .. tady to snad klaplo !!
I když stařecký šum se prolíná celou akcí - např. když Radek zakoupí lístky o vlak dříve a všichni opouštíme o svátcích rodiny nečekaně o pár hodin dřív ... výhodu všichni cítí v tom, že ochutnáme první burčák již ten večer netuše, že chybička se vloudila.

Trasa - Tasovice, Vrbovec, Šatov, Retz, Šobes, Znojmo, Novosedly, Dolní Dunajovice, Pálava, Pavlov, Šakvice a sedm litrů burčáku hravě splněno!.

Drobné komplikace, kdy ČD nenasadili náš vagon pro kola čímž pádem jsme přišli o rezervace, způsobila milé posezení manželi Jakubiskovi. Tři hoďky utekly jako voda, téma - pěstování rajčat, vinná réva, natáčení na Pražském hradě s historkou o zhasínání hradního osvětlení na telefonický povel za pár beček slivky apod. konče vyznamenáním od prezidenta brrZemana.

IMG_9108 IMG_9112 IMG_9113 IMG_9114 IMG_20170929_080251 IMG_20170929_080333 IMG_9117 IMG_9122 IMG_9123 IMG_9126

A jde se na to - první decinky burčáku se roztáčí - v Moravském sklípku ten den točil Jaromír Nohavica. Moravský sklípek
Vinařská společnost Znovín Znojmo, jeden z členů spolku VOC Znojmo, připravuje od roku 1997 ojedinělý Vinařský turistický program, díky němuž se z obyčejného putování za vínem stává zážitek. Projdete se vinicemi, odkud pocházejí hrozny, ve sklepech nahlédnete vinařům téměř až do sudů a nakonec ochutnáte výsledek jejich snahy.
Jednou ze zastávek je Moravský sklípek v Šatově. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni; od jara do podzimu si jídla můžete vychutnat na venkovní terase, pod pergolou obrostlou révou vinnou, koncem podzimu a v zimě se dění přesouvá do stylové vinárny. Moravský sklípek nabízí také širokou paletu jakostních i přívlastkových vín včetně sektů, můžete se také vypravit na prohlídku sklepa a objednat si ochutnávku.

Naučná vinice starých odrůd
Za Moravským sklípkem vinaři ze Znovínu vysadili devatenáct starých odrůd révy vinné a doplnili je informačními tabulemi. Máte tak příležitost seznámit se s odrůdami, které kdysi rostly v českých a moravských vinicích, například s Prachtraube, Modrým Jankem, Kamenorůžákem či Červenošpičákem. Prohlídka Naučné vinice je možná v otvírací době Moravského sklípku, některá vína můžete přímo na místě ochutnat nebo koupit.

IMG_9127 IMG_20170929_111931 IMG_9130 IMG_9131 IMG_9132 IMG_9133 IMG_9136 IMG_9139 IMG_9145 IMG_9161


Retz (česky Reteč, Rec nebo Řešice)
je město v Rakousku nedaleko moravských hranic, asi 12 kilometrů jihozápadně od Znojma, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Retz je město známé jako vinařská obec. První zmínka o městu je z r. 1180, kdy je označeno jako Rezze, což je jméno pravděpodobně slovanské. Koncem 13. století se do Retzu přestěhoval hrabě Berthold z Rabenswalde a založil tam dominikánský klášter, kolem roku 1300 pak i samotné město. Kolem r. 1343 se v Retzu narodil kazatel František z Retzu, který se zasadil o reformu dominikánského řádu, působil na univerzitě ve Vídni a zastupoval ji také na koncilu v Pise. Roku 1425 dobyli Retz husité, město bylo zničeno a mnozí jeho obyvatelé pobiti. Jedna kronika z Klosterneuburgu píše, že bylo zajato šest tisíc lidí, mezi jinými i hrabě Jindřich z Maidburgu, a odvedeno do Prahy, téměř 8 000 lidí prý bylo zabito. Roku 1431 se loupeživý husitský vpád opakoval. Roku 1467 byla mezi domem Verderberhaus (obraz vpravo) a znojemskou bránou vybudována hradní špitální kaple. Dnes v ní sídlí městské muzeum a Jihomoravská galerie.
Další obléhání zažil Retz roku 1486, kdy jej dobyl Matyáš Korvín a město pak patřilo k jeho panství až do r. 1492. V tomto období dostalo město privilegium týkající se obchodu s vínem, které se stalo základem jeho budoucí prosperity. Privilegiu také město vděčí za své četné mnohaposchoďové sklepy. V období třicetiletých válek stál již 15. března 1645 švédský generál Lennart Torstenson (1603–1651), jako první z nepřátelských vojsk, v Retzu.u

IMG_9162 IMG_9166 IMG_9168 IMG_9170 IMG_9174 IMG_9175 IMG_9181 IMG_9191 IMG_9192 IMG_9206

Šobes – nejstarší a jedna z nejznámějších vinic na Moravě
Viniční trať Šobes se nachází v jihovýchodním cípu NP Podyjí, kde řeka Dyje půvabně meandruje kopcovitou krajinou. Lokalita na skalnatém ostrohu se těšila oblibě v mnoha historických dobách. Byla totiž ideálním místem pro lidské sídliště, chráněné řekou ze tří stran, zatímco přístup z pevniny býval pouze po úzké šíji na vrcholu. Své stopy tu zanechali Keltové, Římané a nakonec zde zapustili natrvalo kořeny Slované.

V hlubokém meandru spadá k řece prosluněný, jižně orientovaný svah. Je osázen vybranými odrůdami vinné révy, kterým se tu náramně daří. Kouzlo nízkého kopce, kde vládne ideální mikroklima pro pěstění révy, objevili lidé již ve středověku a zasadili zde první vinné keře. Husté lesy a vyšší kopce v okolí poskytují vinici ochranu před větry vanoucími ze severu a západu. Hnědozem s kamenitou až štěrkovitou spodinou na žulovém podkladu má kyselé pH, což je důležité pro kvalitu a charakter místního vína. Blízkost řeky zase zaručuje dostatečnou vzdušnou vlhkost a časté mlhy. Souznění všech podmínek prostředí vytváří na Šobesu neopakovatelný terroir, díky němuž patří tato viniční trať mezi naše nejkvalitnější polohy pro pěstování vinné révy. V rámci Evropy je dokonce řazena mezi 10 nejlepších vinařských poloh. Podobné bychom našli už jen v údolí Rýna nebo Rhôny.

Pánek je překreslen a upraven podle informační tabule. Vysvětlivky: RV = Ryzlink vlašský, RR = Ryzlink rýnský, RB = Rulandské bílé, RS = Rulandské šedé, RM = Rulandské modré, SG = Sauvignon, PA = Pálava..

IMG_9209 IMG_9210 IMG_20170929_164115 IMG_9221 IMG_9224

Římská cesta
Přítomnost Římanů na jižní Moravě (2. století n. l.) je známý fakt. Přestože je vědecky podloženo, že první vinice se u nás zakládaly až v období Velké Moravy (9. – 10. století), je působení Římanů na Šobesu a v jeho okolí zmiňováno v mnoha turistických příručkách. Pro pěstování révy na Šobesu o sedm století dříve však neexistují žádné věrohodné podklady. Po hřebeni kopce nad vinicí se od Podmolí vine prastará cesta, které se říká Římská. Ta se pak svažuje kolem vinice až k řece, kde kdysi býval brod. Někteří autoři dokonce uvádějí, že vyjeté rigoly jsou od těžkých římských vozů …
Jižní Moravu protíná ještě jedna cesta vedoucí nedaleko odsud, které se také říká Římská. Via Romea Slavorum neboli Římská cesta Slovanů či Slovanská cesta do Říma je známou přibližně 2000 km dlouhou stezkou poutníků. Začíná ve Varšavě a vede naším územím přes Velehrad do Vídně, pokračuje alpskými průsmyky do Benátek a řadou dalších měst až do Říma. Není to však tatáž „římská cesta“, která je zmiňována v souvislosti se Šobesem. Poutníci z Prahy se napojovali již ve Velehradu, odkud je Šobes vzdálen 130 km vzdušnou čarou jihozápadně. Římská cesta vedoucí přes Šobes však mohla být některou z větví Via Romea Slavorum, která touto krajinou v historických dobách vedla
..

odkaz.....

IMG_9236 IMG_20170929_175952 IMG_9243 IMG_9246 IMG_9253 IMG_9261 IMG_9273 IMG_20170930_094726 IMG_9285 IMG_9288

Znojmo (německy Znaim)
je město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně. Hranice s Rakouskem probíhá osm kilometrů od města. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy.
Až do roku 2002 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také městem statutárním.
Historie do třicetileté války.

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od 8. století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé staromoravské hradiště (nynější část města Hradiště), které střežilo brod přes řeku Dyji vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z Čech přes západní Moravu do Podunají. Uvnitř hradiště, které v 8. až 10. století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byl ve velkomoravském období vystavěn patrně již působením prvních křesťanských misí z Pasova kostelík (rotunda) sv. Hippolyta. Existence druhého kostela zůstává zatím větší částí akademické obce zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Staromoravské Znojmo (Hradiště) bylo někdy v polovině 10. století poničeno Maďary, život zde byl ale záhy na přelomu tisíciletí obnoven. Po dobytí Moravy českými Přemyslovci (1019/1029) je první správní centrum zřízeno právě ještě na Hradišti. Nový přemyslovský hrad byl vybudován blíže k strategickému říčnímu brodu na protější straně Gránického údolí za vlády moravského knížete Konráda I. a jeho syna Litolda.
První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav zakládá proboštství v Rajhradě a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné přemyslovské knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince − znojemské denáry. Na předpolí hradu vznikly předměstské osady s dominantami kostelů sv. Michala a sv. Mikuláše.

Rotunda svaté Kateřiny z konce 11. století
Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 premonstrátský klášter v Louce, který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem Otakarem I. povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na Hradišti společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy svaté Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. klášter minoritů (1226–1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli (26. srpna 1278) byl v minoritském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu sv. Víta v Praze. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem Albrechtem I., aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího Prokopa Lucemburského dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků
.

Burčák fest a Loucký klášter - Bývalý klášter premonstrátského řádu založil roku 1190 český kníže Konrád Ota a jeho matka Marie. Původně románská stavba, upravovaná v gotice a renesanci. Celý areál byl ohrazen a chráněn věžemi. Na přelomu 14. a 15. století byl klášter údajně za války mezi markrabaty vypleněn a pobořen. Ve 14. století byl zchudlý konvent exkomunikován pro neschopnost platit papežské anáty (200 zlatých, dle zmínky z r. 1379), v listopadu r. 1425 byl klášter vypleněn a vypálen husity. Konsolidace a stavební obnovy se klášter dočkal za opata Přibyslava z Hodic (doložen od r. 1433), který je označován za obnovitele kanonie. Na počátku 70. let 16. století byl klášter dle zmínek v písemných pramenech ve velmi špatném stavu a opat Šebastián Freitag zahájil r. 1575 jeho renesanční přestavbu (italský stavitel a kameník Giovanni Pietro Barca z Porlezza).

Roku 1581 byl nově vysvěcen konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava. R. 1645 klášter obsadilo švédské vojsko vedené Torstenssonem, který zde byl ubytován. V únoru r. 1742 obsadili klášter pruští vojáci a zavítal sem i jejich panovník Friedrich II.; což pro klášter znamenalo 50 000 zl výpalného. Při sedmileté válce zde byl zřízen lazaret pro rakouské vojáky.


Barokní úpravy zámku zahájila barokní přestavba kostela (dat. 1689/štít a 1696/portál).
Současný monumentální vzhled získal klášter za barokní přestaby, která začala za opata Hermengilda Meyera. V roce 1748 pod vedením Franze Antona Pilgrmana započala přestavba barokního klášterního konventu a kostela v monumentální čtyřkřídlý zámek (po Pilgramově smrti převzal plány Franz de Paul Anton Hillebrandt). Plán se nezrealizoval, v celém rozsahu bylo vystavěno jen východní trojpatrové křídlo.

V rámci reforem Josefa II. byl klášter 29.7.1784 zrušen a budovy přešly pod náboženský fond. Loucká knihovna byla přemístěna na pražský Strahov, konvetní budova byla upravena na kasárna a později zde byla tabáková manufaktura. Roku 1827 bylo loucké panství prodáno Libenbergům, kteří upravili klášterní budovu na svoje sídlo a ta se začala nazývat zámkem, starý konvent (starý zámek) sloužil správním potřebám. Roku 1851 byly oba zámky prodány státu. Starý zámek byl přestavěn na byty důstojníků. Zámek sloužil armádě až do r. 1990.

 

IMG_9290 IMG_9292 IMG_9300 IMG_9301 IMG_9302


Prokletý Drnholec !!!!

1. cyklopřikázání ....nikdy neměň trasu i kdyby trakaře padaly, když už si přípravě věnoval spoustu hodin, tak asi víš proč jsi ho zařadil !

IMG_9305 IMG_9306 IMG_9311 IMG_9313 IMG_9318 IMG_9322 IMG_9324 IMG_9336 IMG_9339 IMG_9342

Hard Devičky

Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení; z jeho počátků známe tři purkrabí: prvním byl Štěpán z Medlova, praotec slavného rodu pánů z Pernštejna, druhým rakouský Lipolt. Snad již on povolal do okolí Děviček německé kolonisty, neučinil-li tak v 1. 1248 – 1250 jeho nástupce Crha, syn Domamilův. Jméno hradu pak podle listin a jiných písemných pramenů se objevuje i nadále v českém znění a teprve později se užívá více německého názvu „hauss Maydberch“.

Protože dnešní hrad Děvičky je typickou stavbou z počátku 14. století, soudíme, že starší hrad stejného jména stával jinde a že zanikl stejně jako převážná většina staveb tohoto druhu v Čechách a na Moravě již v polovině 13. století; nový hrad byl vybudován na jiném vhodném místě. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65 m dlouhý a přibližně 20 m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Postrádáme na ní typickou věž, která bývala součástí středověkých hradů. Na severní straně bývalo předhradí, z jehož okružní zdi však dnes stojí už jen nesouvislé zbytky. Vstup do hradu býval nejspíš na západní straně. Odtud stoupala cesta předhradím k východu, kde byla druhá brána, jíž se vcházelo do vnitřního hradu. Jeho prostor, uzavřený obvodní zdí, byl rozdělen středním průjezdem ve dvě části. Východní část, přístupná přímo z předhradí, tvořila větší nádvoří. Na jihu bylo k obvodní zdi přistavěno obytné křídlo s průčelím do nádvoří. Západní část, přístupná průjezdem v příčném křídle, zůstala nezastavěna a vyhrazena jedině obraně. Její vybudování jako předního strategického bodu ukazuje, že tíhu obrany přejímala vysoká a silná obvodní hradba podobně jako na některých jiných hradech té doby v Čechách a na Moravě, jak soudí D. Menclová.

Tak asi vypadal hrad, který dal v r. 1334 král Jan Lucemburský v léno Hartneidovi z Lichtenštejna. Od té doby zůstal součástí lichtenštejnského mikulovského panství, avšak ztratil své původní strategické postavení.
Lichtenštejnský urbář z r. 1414 se zmiňuje o kapli na hradě. V 16. století byl hrad pod vlivem nové válečné techniky upraven. V 30. letech, kdy Turci začali ohrožovat blízkou Vídeň, vznikla předsunutá věž, postavená z hrubě přitesaného lomového kamene, která je dnes nejzajímavější částí zříceniny. Také ostatní části byly přestavěny, například horní části obytných křídel i obvodní zdi. Přestavba se uskutečnila brzy po polovině 16. století, v době marnotratného a nádherymilovného Kryštofa z Lichtenštejna, který pro zadlužení a hospodářské neúspěchy byl nucen v r. 1560 prodat nejen Děvičky, ale i celé mikulovské panství uherskému šlechtici Ladislavu Kerecsenyimu, známému veliteli v tureckých válkách. V r. 1575 získali již značně zchátralý hrad Ditrichštejnové. Adam z Ditrichštejna jej pak přebudoval, zejména zastavěl dosud volné nádvoří a severovýchodní části vnitřního hradu. Jeho zkázu způsobili Švédové v r. 1645, kteří jej před svým odchodem i s Pavlovem zapálili. Po třicetileté válce nebylo na jeho opravu dostatek pracovních sil, peněz, ale ani chuti a hrad dále chátral. V r. 1683 stály ve zpustlém hradě hlídky, postavené okolními vesnicemi, aby hlásily příchod Turků. Ještě r. 1784 bylo v zadním traktu zříceniny malé obydlí hlídače, který zvonem na hradní věži upozorňoval osady pod kopcem na požár nebo na blížící se bouři. U hradu byla také cisterna, která se plnila dešťovou vodou. Po smrti strážného byla zasypána, zvon prodán do Klentnice, použitelné dřevo a železo rozneseno. Tím zkáza hradu vyvrcholila
.

IMG_9343 IMG_9349 IMG_9351 IMG_9353 IMG_9377

Šakvické ďůrkobraní
Slovy místního rodáka ... tak jako se vlétě můžete setkat s vinaři na putování Z ďůrky do ďůrky, je pro Vás i na podzim připravena akce - tentokrát pod názvem Ďůrkobraní. Zkušeným návštěvníkům jistě není nutné tuto akci představovat. Pro ty, kteří k nám chtějí zavítat poprvé však máme stručné informace:
Otevřeným sklepům říkáme v Šakvicích jednoduše ďůrky. A právě ty Vás v tento termín zvou na vynikající domácí burčák. Jedná se vždy o domácí burčák - žádné zahraniční (vodové) patoky! Nezřídka se stává, že vinař právě lisuje a tak Vám nabídne i čerstvou šťávu přímo z lisu.
Ve 13:00 proběhne zahájení před obecním úřadem a poté se již návštěvníci rozeběhnou po ďůrkách, kde za své poukazy dostanou ochutnat burčící mok. Pořadí ďůrek závisí na každém a tak se kdykoliv můžete vrátit k Vašemu olíbenému vinaři. Ti Vám většinou nabídnou i nějaké to víno, nebo kořalku na zapití - pokud se již vše nevypilo na putování Z ďůrky do ďůrky. Pokud se domluvíte s vinařem, můžete zbytek večera strávit v jeho sklepě a vyzvídat, jak je to možné, že právě ten jeho mok je ze všech nejlepší. Nebudete-li mít ani po 5 hodinách koštování burčáku dost, můžete zůstat na Burčákové zábavě, která následuje v sokolovně (na Hlavní ulici).

IMG_9382 IMG_9388 IMG_9390 IMG_9393 IMG_20171001_131819

něco z korespondence ...čím jsme starší tím více mailů je potřeba abychom se dohodli :)) nyní cca 100 mailů :)

Jojo já taky měknu .. díval jsem se na předpověď a taky začínám být nachcíplý, kýchám, slabost... rozsekneme formu ve středu - kdybych měl dát na mou intuici, něco mi říká, že to bude tentokrát skřípat .. ale asi nemám šanci se srovnat, Katka přijela před hodinou z víkendu, zítra oslava narozenin od jedné postupně s celou rozvětvenou rodinou .. dopoledne mám jednání na úřadech, středa plná dopol a odpol. jsem v Mělníku na měření s tátou, takže jsem v háji .. M.

Hele a nechcete si vojta s radkem vzit spolecny stan..at ta nase akce tim neni zbytecne ohrozena ? Nebo ty rado mas nejakou alternativu pristresku, když nepocitam penzion ? M

....bude to mít vliv (ta sádra) na naše kola nebo to stíháš ? M. Palec nahoru za BunnyHop! akorát zvládnu! 21.9. sundaj sádru! V.

.

ma hrad v kolci, a nema na plachtu:)) ja si napriklad udelam stan i v trenkach...zrovna ted:) brou J. Cuz.
Ja stan mam, ale pro 4. Vzdyt ho znas z Rumunska :) ma i predsinku :)
Jeste pockame, vzdyt vite jak se ta predpoved meni ze dne na den.
Pro me zasadni je, ze bych se rad vratil domu tak, abych byl v dalsim tydnu normalne pouzitelnej, ne lezel na cajickach s horeckou v posteli, ale hrdej, ze jsem to to projel za deste a 3x spal prochcanej ve 4°C. V tom me stan uz stejne nezachrani. Ani stepily Smrk nevyjizdi do deste! A priznejme si to, uz nejsme takovy skauti. Ja vim, Kubo Ty samozrejme jeste jses. Ja letos ne :(( (Syty hladovemu neveri)
Nahravalo by to hvezdicovym vyletum, kde je jistota navratu do sucha a tepla, to by naka ta kapka vubec nevadila. Ale to uz vrtam do itinerare, coz nechci. R.
no tak je otázka jestli si nerozdělit jeden stan, ve čtyřech to zadejcháme :)) Vojta nemá menší ? Jako Kubovi rozumim .. přecijen poměr dní kolmo je cca 6 ku 365, pak těch pět nachcípaných dní je proti tomu polívčička .. Ale i tak taky rozumim Radkovu pořekadlu o hladovým .. sám tu bojuju s náběhem na nachcípanost a rovnám ty bádná skříplá záda :)) Samozřejmě pokud předpověď bude nemilosrdná na kolik procent se jí dá dnes na tři dny dopředu věřit ? M.
Stan pro jakoby 4 mam, cca 5 kg, ale 2x2 metry pro nas 4 obry asi by nebyl zadnej med... Pak mam stan pro 2, cca 3 kg a pak ten plazovej lidl. Ma cenu se bavit o treba nahradnim termitu? V.
Taky muzeme vyjet az patek rano. Pocasi na Seznamu pro Breclav je na patek jasno a sobotu skorojasno. V
Ahoj, Tuhle debatu jsme otevreli moc brzoJ Predpoved se meni kazdou minutuJ Pripojuji aktualni – na obrazku. Kdyz bude permanentne chcat, nejsem samozrejme proti teplymu spani v penzionu. Ale nerad bych stahoval kalhoty uz v pondeli.. nebo menil koncept, kterej povazuju za genialniJ Vojtuv 3kg stan zni pro Radu s Vojtou dobre. Ja s martinem stan mame. Muzem jet nasi klasiku a kdyz bude echt hnusne, dycky naky ubytko najdem. J
No prave..pockame do zitrka nebo ctvrtek rano... Muj stan ma asi 10kg a uz asi proti desti fungovat nebude. Jinak po dnesni zkusenosti, vezmete si skrabku na led, at muzem rano skrabat rafky. U nas dnes rano -0,9°C ;) cuz
​Jediná podmínka - mějme všichni stejný vybavení, ať to nedopadne jako s Bárou čechovou když se knám přidala na Der Dachstein v kratáskách a tričku, kdy první den jí to vyšlo a druhý den kvůli mrholení se kvůli takovým jelo pro nedostatečné vybavení na výlet busem místo výstupu na Dachstein ​...takže Vojta prosím stan pro dva .. M.
Nojono..tak babi leto az od stredy :( ..jsem porad nakraplej, zada stale skriply, furt je mi zima...ja to snad vzdam..sanci vylezet to tak jedine dnes pres noc.. M
zakazal jsem si reagovat unahlene:))) pockam:) J.
Tak to o tyden posunem? Me to je jedno... stejne asi jeste nemame jizdenky :)) R.
Já bych o týden moh.A mám pro to asi čtyři dobré důvody:Ruka, Bára, kolo, ?Martin. V.
ty voe..me se to teda nehodi... co martin? J.
Katka pristi nemuze, takze jina moznost neni. Kdy se budou kupovat listky, jestli zitra dopol, tak jeste rano to muzu za sebe rozseknout. M
Nemam dobrej den;) Shrnme si to: martin se rano rozhodne podle okolnosti, zda pojede. Rado, vojto, Muze jeden z vas rict v kolik a kde a zajisti listky? Muzu si tento rok dovolit luxus neco nezarizovat? A muzu tu informaci dostat dnes?;) pres vsechny tyto zmatky verim, ze to bude hezkej vikend. Jakub
zatím mi lístek nekupujte.sorry budu moudřejší po sundání sádry v 10h. A taky Bára je přetažená. Lepší by byl jinej víkend (když ne příští tak nákej další) a když ne tak aspoň odjet pozítří v pátek ráno. V.
Nejdriv jsem byl nasranej, ted uz jsem jen smutnej;)) Tak dejte rano vedet. Rodina mi tak jak tak odjede s tchyni nekam na zaplacenej vikend. Nemam co ztratit;) j
Tak ja mam pocitove vyvoj opacny nez Kuba...nachcipanost vyhrava, zada blokly, takze mne uz muzete vyskrtnout., tesil jsem se, ze si konecne odfrknu a vypada to na dalsi vikend pri te nachcipanosti a nepohyblivosti s detma..coz je mily, ale po tech prazdninach bych si rad i od toho ofrkl. M
cuz, vzhledem k okolnostem se muzem porozhlidnout po novem terminu. Pokud neuvazuju ten pristi, tak 6_8/9 a 13_15/9, Dejte se dohromady, j
Katka uz nabizi i ten pristi vikend...ten ty Kubo mužes ? Hele ale ja mam ty zada v haji uz dva tydny, do toho ta nachcipanost. .doufam, ze to nerusite kvuli mne, protoze mne se z toho dostat pri tom pracovnim a rodinnym frmolu nemusi hned tak podarit. :( M
V tom pripade pojedeme pristi tejden. J
Supr, dik ty emocionalni! Patek nebo na statni svatek ctvrtek vecer? V.
:) emocionalni jsem byl vcera. vrcholem bylo rozmazany hovno po schodech domu. Evca je lehce nacurena, ze dva vikendy po sobe bude mit deti. Ale svedl jsem to na cukriky, takze v pohode.
Každopádně luxusní Pezinok padá - tak je otázka co se dál nabízí, Slovensko padá ...tak na něco mrkněte...M.
Nevim co je smazaný, každopádně jsem zredukoval vlákno. Ptáte se, co ruka? Neptáte, no nic.Každopádne ruka, Jindra měl pravdu, je totálně nepohyblivá po sundání sádry, takže bych býval dnes ani zítra nedojel ani na nádraží Bubeneč. češč! V.
Vše je ok, trochu nervíků pro ty nejklidnější (syté) z nás neuškodí .. Výmazy se daří. Ptáte se jak mi je, hůř a hůř, bolest zad vystřeluje až ke kolenu a jak jsem nachcípanej tam mne nebaví dýchavičně cvičit .. jsem na sebe zvědav, Vojtovi držím palce. Planujte kde bude vinobrani...mrknu take,casem na tehle akcich nesetrim. Pezinok pristi rok !
ted mi psala eva, ze ji v bubenci kleklo auto:)) esteze jsem nevodjel..nebo mozna skoda..:) po vinobrani jsem uz taky koukal:) J.
Kuci, ve ctvtrtek je svatek, kdy jedeme? Ct (rano) -Pa-So-Ne?:))) Nebo jak? J.
Klido rano, klido vecer. Je mi to fuk. Jasne ze podle pocasi, ma pry prset. :)) R.
jako asi nekdy po o, bychom asi mohli..cca druha vlak ? M.
Jo a pro Radu: auto stoji v Bubenci. U francouze mas tradost dvakrat, kdyz ho kupujes a kdyz ho prodavas J.
Asi se ptáte jak mi je ? ne ? :)) ... tak musím říct, že vrátit SI-kloub zpět do své přirozené polohy při tom programu co furt mám je nějak neřešitelný :( s tou nachcípaností se dá i makat i když se to moc nelepší, ale ty záda jsou nějak problematický...asi stejně pojedu jako lazar .. ale i tak se těším, předpokládám, že Kuba má už vymyšlenou trasu ? Jinak ja nasal toto..moc jsem toho nenasel, Slovensko v dosazitelne vzdalenosti nic...
Šakvické ďůrkobraní - aneb Otevřené sklepy s burčákem, 30. 9. 2017
Václavský burčákový pochod - 30. 9. 2017 Moravská Nová Ves, Místo: sklepní ulička Výmol
Sedlecké vinobraní 2017 - 30.září 2017
M.
jako alternativa..jinak dneska jeste kouknu po sklipcich, ale pochybuju, ze ve vysnene oblasti najdu nejakej zazrak, kterej by martin opomnel. j
Je mozne to rozseknout ? 1. Ma nekdo tip na vinobraní..dle toho trasa, 2. Vojta jede ve ctvrtek po obede..?...dle toho pocet listku, MTip nemam a uz chci jet ve ctvrtek. Jen musim vyzkouset ruku na riditkach. Mozna jeste dnes.V.
Cuz. 12:52 Z prahy maji volno pro kola, celkem 1461,- nasledujici vlak ma kola obsazena, ten dalsi 14:52 ma take volno. Ale preferoval bych ten prvni, ne-li jeste driv at neco zazijeme a nehledame ubytko v lese za tmy. To pro Vojtu ted asi nebude moc pohodlne, ne-li zbytecne riskantni. Myslim nocni jizdu na kole. vzhledem k pozitivni predpovedi bych preferoval jen plachtu Vojto? Cuz.Kubo co kara? Vezla se tak jako tu co jsem dneska vyfotil? Nebo si ji tam nechal stat...
za me, cim driv ve ctvrtek pojedu, tim lepeJ jinak se vsechno sere autem pocinaje, bytem konce. nasel jsem vsechny hratelne akce na morave = tak ze to odpovida nasim pozadavkum = rozsahem a vecernim programem. Z tech ceskych akci, co nasel martin jsem dve vyloucil a zbylo sobotni dirkobrani. Jinak nic neni. CTvrtek - Vrbovecke-vinobrani-se-zazimovanim-hroznoveho-kozlů - bohuzel je to uz ve ctvrtek…a JE TO U ZNOJMA asi tam nestihame dojet..ale tam by se mi asi libilo, PAtek - Sobota, 29. – 30. září, http://www.burcakfest.cz/hudebni-program tohle bude vetsi akce, pro ostrilene! Ale na patek bychom si vetsi klido zaslouzili. Ale asi si musime rict, na jakou chcem, jsou dost od sebe nejak jsem nenasel ten spravnej recept jak to nakombinovat. J.
Takze kolo vyzkouseno. Budu muset brzdit hlavne levou, cili prosim zadne horske sjezdy s hlubokymi strouhami. A pomoct pri nandavani do a z vlaku. Cas jak chcete. Rado plachta a gumisuky sice ok ale jeste rozmyslim skrz tve roztomile chrapani :) a alternoval to mozna plazovym stanem z lidlu pro jednoho. Dobrou! V.
tak muzeme vyrazit i dopoledne, ja su pro, stejne to bude plonkovy den, kdyz tu budu cekat, teda nebudu, prace mam ze nevim co dřív, ale tech par hodin to nepo....dejte vedet. tesim se a dlouho me nikdo nebudil, že chrápu....a sám sem se chrápánim taky dlouho nevzbud
il.. :-) R