Autokemp N e d a m o v, Vrchlabí - Kemp Dubá (Nedamov), Svatba - Perlová voda, 08/2017
A u t o k e m p . N e d a m o v
Jeho umístění v kraji K. H. Máchy přímo vybízí k výletům po krásném Kokořínsku, které je plné úžasných pískovcových skal, bizarních skalních útvarů, tajemných roklí a překrásných jezírek. V blízkém okolí se také nachází turisticky atraktivní lokalita Máchovo jezero, hrady Bezděz, Houska a Kokořín. Pro letošní sezonu je pro Vás připraveno 18 chatiček, z toho jedna bezbariérová. 11 z těchto chatiček bylo postaveno v minulé a předminulé sezoně, prohlédnout si je můžete přímo v rezervačním systému, kde je každý typ nafocen. Věříme, že se Vám naše chatičky a jejich vybavení líbí a přijedete si je vyzkoušet.
Zámek Nový Stránov Areál se skládá z velkého hospodářského dvora. Vstup do něj umožňuje patrová pozdně gotická brána, jejíž patro je i přes pevnostní dojem roubené. Kromě řady zajímavých objektů (zejména barokní sýpka) jsou hlavní pozoruhodností dvora staré lípy a dvouřadá alej velkých platanů.Hospodářský dvůr klesá směrem k zámku, na severní straně nižší části stojí nedávno opravený kostel sv. Václava s původně vodárenskou věží.Přes hluboký šíjový příkop přechází dvojobloukový kamenný barokní most, kterým se vstupuje do vlastního zámku. Ten má půdorys lichoběžníka, v jihozápadním rohu stojí velká šestiboká věž. Vzhled ostatních budov a zejména jižního arkádového křídla pochází převážně z novorenesanční přestavby, interiéry jsou silně poznamenány úpravami pro dětský domov. Velká věž si zachovala řadu pozdně gotických detailů (klenby, ostění oken a portálů), pod novodobou jehlancovou střechou se ukrývá původní kamenná helmice. V jejím nejvyšším patře najdeme dosud vodní reservoár, prostor mezi helmicí a střechou opanovala kolonie kavek obecných. Řada pěšin a cest umožňuje projít i někdejší anglický park, jehož součástí jsou i příkopy a bývalé parkány (hradby zanikly v době existence dětského domova, kdy jejich stav ohrožoval zdraví chovanců).
Nejstarším panským sídlem v prostoru dnešního zámku byla zřejmě tvrz, po níž se roku 1429 píše Bohuněk ze Stránova. Po odeznění zmatků hustitských a následných válek si na ostrohu nad Střednickým potokem nechal postavit Ješek ze Sovojovic hrad, na který navazoval rozsáhlý hospodářský dvůr. I když byl objekt při svém rozšíření roku 1463 vybaven jednoduchým opevněním a vysokou šestibokou věží, zdá se, že s jeho případným obranným využitím se v době nástupu palných zbraní vzhledem k poloze na ostrohu, obklopeném vyššími polohami, už vážně nepočítalo. Hlavním úkolem bylo zřejmě poskytnout dostatečný prostor pro hospodářské zázemí a pohodlné bydlení majitele, i když jistou míru ochrany mohla poskytnout bašta na předhradí.
V letech 1545–89 patřilo panství Berkům z Dubé, po nich Biberštejnům a Slavatům. Někdy v této době proběhla renesanční přestavba, která dala objektu definitivně charakter zámku. Za třicetileté války přešel do majetku pánů von Lissau (z Lisova), později se zde vystřídalo několik dalších rodů. Roku 1767 nachal Jan Václav Příchovský z Příchovic upravit renesanční sýpku a vodárenskou věž na kostel sv. Václava. Od roku 1864 patřil areál Waldstein-Wartenbergům, za nichž dostal zámek svou dnešní podobu podle projektu Josefa Schulze.
Posledními soukromými majiteli byla od roku 1917 rodina Šimonkova (viz též Houska a Lobeč), které byl zámek zabaven roku 1948. Hospodářskou část (včetně kostela) od té doby spravovalo místní JZD, v zámku byl po rekreačním středisku SNB od roku 1955 umístěn dětský domov. Zatímco zámek sice utrpěl řadou utilitárních úprav zejména v interiérech, jeho technický stav se v zásadě podařilo udržet. Horší situace panovala v hospodářském dvoře, kde několik objektů zmizelo zcela, kostel se po požáru stal ruinou.
Po roce 1990 se větší část areálu vrátila do rukou rodiny posledních majitelů. Po odchodu dětského domova začala rekonstrukce zámku a kostela. Stav většiny objektů hospodářského dvora je bohužel stále povážlivý.
Autokemp Nedamov, vybavení
V areálu autokempu se nachází koupaliště, sociální zařízení, sprchy na žetony, kuchyňka, kde si můžete sami uvařit nebo si můžete objednat stravování ve dvou stáncích s občerstvením. Dále je v autokempu letní kino, dětské hřiště, minigolf, stolní tenis, hřiště na volejbal a jiné hry, venkovní fitness nářadí, lodičky, možnost rybaření a další.
(Aromia moschata) je brouk z čeledi tesaříkovití. Patří k našimnejhezčím tesaříkům. Dospělý brouk létá včervenci a srpnu. Protože se živí pylem, usedá na různé květy (na okoličnatá květenství miříkovitých rostlin, na květy tavolníku, řebříčku aj.). V zahradách bývá pozorován, jak saje šťávu z přezrálého ovoce. Brouci také sají mízu na poraněných břízách, vrbách, olších či javorech. Někdy je můžeme vidět sát mízu v hojném počtu a spolu se sršni a babočkami. Dospělého brouka lze spatřit i přímo na kmeni stromu, ve kterém probíhal vývoj larev. Samička klade vajíčka pod kůru nebo do dutin stromů. Hostitelským stromem je nejčastěji vrba, resp. vrba jíva (Salix caprea), někdy topol, olše, jeřáb.Bělavé larvy s malou příčnou hlavou a válcovitým, poněkud zploštělým tělem dorůstají asi 50 mm. Mají zakrnělé nohy – k pohybu v chodbách jim slouží části zesílené kutikuly (mozoly). Nejprve žijí pod kůrou, později vnikají do dřeva, v němž vykousávají chodbičky. Larev může být tolik, že po letech využívání zahubí hostitelský strom. (Většinou je to náletová jíva; její zničení není vnímáno jako významnější škoda.) Larva po dvou až třech letech zhotoví kukelní komůrku z dřevních pilin. Líhnoucí se brouk se prokusuje ven. Dospělci žijí jen několik týdnů v létě. Velikostí značně proměnlivý brouk, od 1,3 cm až téměř k 4 cm, s výraznými dlouhými tykadly. Sameček má tělo delší než samička. Štíhlé protáhlé tělo je kryto kovově lesklými, do modra až modrozelena či zelenofialova zbarvenými krovkami. Někteří jedinci mají i měděné nebo dokonce černé zbarvení. Poddruh A. moschata ambrosiaca (Steven) rozšířený na jihu má červený štít. Brouk, jak již jeho druhové jméno napovídá, nás zaujme i pachem výrazně připomínajícím pižmo. Aromatický pronikavě vonící sekret, který vzniká chemickou přeměnou v potravě přijímané kyseliny salicylové, vylučuje ze žláz ústících na hrudi. Mezi předohrudí a středohrudí má stridulační lišty, jejichž třením o sebe vzniká slyšitelný vrzavý zvuk.
Zámek Bělá pod Bezdězem
Pro stavbu tvrze stavebník vybral ostroh vybíhající na východ od města. Na západě od něj byla oddělena příkopem a bránou v hradební linii. Areál tvrze obklopovala kamenná hradba ze tří stran doplněná dnes již téměř zaniklým parkánem, jeho průběh je částečně zřetelný pouze v hraně svahu. Před parkánem mohl být vyhlouben i později zasypaný příkop.Nejstarší palác literatura předpokládá na chráněné východní straně někde v místech dnešní kaple či zcela mimo obvod dnešního zámeckého areálu. Zda v této fázi existovaly nějaké další stavby by mohl prokázat pouze archeologický průzkum v ploše nádvoří.V další stavební etapě byl postaven rozsáhlý jednotraktový jižní palác o délce cca 40 m a šířce cca 10 m. Vzhledem k jeho rozsahu se jako stavebník nabízí samotný Karel IV., který ve druhé polovině 14. století dočasně vykoupil Bezděz i s Bělou ze zástavy.
Další zástavní držitelé obnovili husitskými válkami poškozenou tvrz již ve skromnější podobě. Zřejmě v této době byl poškozený východní palác zbořen a jeho zdivo využito jako zdroj stavebního materiálu zejména pro novou jihozápadní palácovou budovu mezi vstupní věží a jižním křídlem, na nějž pravoúhle navazuje. Mohutná dvoutraktová stavba má valeně klenuté sklepy spojené okoseným půlkruhovým portálkem datovaným do 2. poloviny 15. století. Na nějakou stavbu i na druhé straně vstupní věže poukazují zbytky kolem 150 cm silného zdiva v konstrukcích vnějších zdí dnešního severozápadního křídla. Zbytky zdiva zbořeného východního paláce mohly posloužit i jako základ mohutné zdi uzavírající východní stranu nádvoří.
Jana Špetle z Janovic nechal někdy ve 40. letech 16. století tvrz renesančně přestavět, od poloviny století se také již v pramenech mluví o zámku. Upravováno bylo gotické jižní křídlo, snad z této doby pochází jeho východní zakončení a zejména renesanční klenby s hřebínky v přízemí a patře. Na již zmíněných gotických substrukcích bylo vyzdviženo severozápadní křídlo.
Druhá renesanční fáze následovala za Aleše Berky z Dubé či jeho bratrance Bohuchvala mezi lety 1586 a 1615. Již za Bohuchvala bylo postaveno nové severní arkádové křídlo, které téměř celou svou hmotou zasahovalo mimo stávající areál tvrze – dosavadní severní hradba tvoří jeho nádvorní zeď, v do nádvoří tedy zasahují pouze vnitřní arkády. Ty jsou oválně klenuté, v přízemí otevřené, v patře uzavřené. V přízemí jsou dochovány neckové a křížové klenby, renesanční je také východní štít s výzdobou. O dokončení stavby informuje letopočet 1615 v dřevěném vykládaném stropu arkýře umístěného atypicky do středu průčelí prvního patra doplněný erby stavebníků Bohuchvala Berky a jeho slavatovské ženy. Arkádami bylo také opatřeno jižní křídlo, do koutů při vstupní straně byly vloženy schodišťové věžičky. Z této doby pochází také zámecká kaple sv. Josefa při východní hradební zdi.
Další úpravy byly prováděny i za Albrechta z Valdštejna, svědčí o nich především letopočet 1629 na pozdně renesančním portále zámecké kaple.
Poškození třicetileté války byla opravena jen s minimálním úsilím, teprve za Arnošta z Valdštejna byla po roce 1689 provedena barokní přestavba podle plánů architekta Jeana Baptista Matheyho, které zde realizoval Bernardo ze známé pražské stavitelské rodiny Canevalle. Úpravy se dotkly druhého patra a nádvorních fasád budov, které byly opatřeny vysokým pilastrovým řádem a okny s přímou římsou, severní křídlo dostalo nové klenby. Nově byla postaveno zřejmě zchátralá či poškozená severní část severozápadního křídla. Zcela přeřešeno bylo vstupní průčelí – stará branská věž byly stržena a nahrazena přes 30 m vysokým věžovitým průčelím, které výrazně sjednocovalo kompozici vstupní části sídla.
Po zrušení valdštejnské manufaktury byly provedeny klasicistní úpravy, které do značné míry znehodnotily původní vzhled zámku. Roku 1929 zničil požár vstupní věž, ta však byla následně obnovena. R. 1960 byly na nádvorních fasádách obnoveny renesanční fresky s mytologickými motivy.
Vrchbělá
Celý sportovně-rekreační areál Vrchbělá byl vybudován za přispění evropských dotačních fondů na území, které před lety využívala armáda. V rámci projektu byl postaven hotel s nedalekým kempem, lanový park, rozhledna, několik kilometrů in-line dráhy a mini Zoo.