Tesařík pižmový,

(Aromia moschata) je brouk z čeledi tesaříkovití. Patří k našimnejhezčím tesaříkům. Dospělý brouk létá včervenci a srpnu. Protože se živí pylem, usedá na různé květy (na okoličnatá květenství miříkovitých rostlin, na květy tavolníku, řebříčku aj.). V zahradách bývá pozorován, jak saje šťávu z přezrálého ovoce. Brouci také sají mízu na poraněných břízách, vrbách, olších či javorech. Někdy je můžeme vidět sát mízu v hojném počtu a spolu se sršni a babočkami. Dospělého brouka lze spatřit i přímo na kmeni stromu, ve kterém probíhal vývoj larev. Samička klade vajíčka pod kůru nebo do dutin stromů. Hostitelským stromem je nejčastěji vrba, resp. vrba jíva (Salix caprea), někdy topol, olše, jeřáb.Bělavé larvy s malou příčnou hlavou a válcovitým, poněkud zploštělým tělem dorůstají asi 50 mm. Mají zakrnělé nohy – k pohybu v chodbách jim slouží části zesílené kutikuly (mozoly). Nejprve žijí pod kůrou, později vnikají do dřeva, v němž vykousávají chodbičky. Larev může být tolik, že po letech využívání zahubí hostitelský strom. (Většinou je to náletová jíva; její zničení není vnímáno jako významnější škoda.) Larva po dvou až třech letech zhotoví kukelní komůrku z dřevních pilin. Líhnoucí se brouk se prokusuje ven. Dospělci žijí jen několik týdnů v létě. Velikostí značně proměnlivý brouk, od 1,3 cm až téměř k 4 cm, s výraznými dlouhými tykadly. Sameček má tělo delší než samička. Štíhlé protáhlé tělo je kryto kovově lesklými, do modra až modrozelena či zelenofialova zbarvenými krovkami. Někteří jedinci mají i měděné nebo dokonce černé zbarvení. Poddruh A. moschata ambrosiaca (Steven) rozšířený na jihu má červený štít. Brouk, jak již jeho druhové jméno napovídá, nás zaujme i pachem výrazně připomínajícím pižmo. Aromatický pronikavě vonící sekret, který vzniká chemickou přeměnou v potravě přijímané kyseliny salicylové, vylučuje ze žláz ústících na hrudi. Mezi předohrudí a středohrudí má stridulační lišty, jejichž třením o sebe vzniká slyšitelný vrzavý zvuk.

Zámek Bělá pod Bezdězem

Pro stavbu tvrze stavebník vybral ostroh vybíhající na východ od města. Na západě od něj byla oddělena příkopem a bránou v hradební linii. Areál tvrze obklopovala kamenná hradba ze tří stran doplněná dnes již téměř zaniklým parkánem, jeho průběh je částečně zřetelný pouze v hraně svahu. Před parkánem mohl být vyhlouben i později zasypaný příkop.Nejstarší palác literatura předpokládá na chráněné východní straně někde v místech dnešní kaple či zcela mimo obvod dnešního zámeckého areálu. Zda v této fázi existovaly nějaké další stavby by mohl prokázat pouze archeologický průzkum v ploše nádvoří.V další stavební etapě byl postaven rozsáhlý jednotraktový jižní palác o délce cca 40 m a šířce cca 10 m. Vzhledem k jeho rozsahu se jako stavebník nabízí samotný Karel IV., který ve druhé polovině 14. století dočasně vykoupil Bezděz i s Bělou ze zástavy.

Další zástavní držitelé obnovili husitskými válkami poškozenou tvrz již ve skromnější podobě. Zřejmě v této době byl poškozený východní palác zbořen a jeho zdivo využito jako zdroj stavebního materiálu zejména pro novou jihozápadní palácovou budovu mezi vstupní věží a jižním křídlem, na nějž pravoúhle navazuje. Mohutná dvoutraktová stavba má valeně klenuté sklepy spojené okoseným půlkruhovým portálkem datovaným do 2. poloviny 15. století. Na nějakou stavbu i na druhé straně vstupní věže poukazují zbytky kolem 150 cm silného zdiva v konstrukcích vnějších zdí dnešního severozápadního křídla. Zbytky zdiva zbořeného východního paláce mohly posloužit i jako základ mohutné zdi uzavírající východní stranu nádvoří.

Jana Špetle z Janovic nechal někdy ve 40. letech 16. století tvrz renesančně přestavět, od poloviny století se také již v pramenech mluví o zámku. Upravováno bylo gotické jižní křídlo, snad z této doby pochází jeho východní zakončení a zejména renesanční klenby s hřebínky v přízemí a patře. Na již zmíněných gotických substrukcích bylo vyzdviženo severozápadní křídlo.

Druhá renesanční fáze následovala za Aleše Berky z Dubé či jeho bratrance Bohuchvala mezi lety 1586 a 1615. Již za Bohuchvala bylo postaveno nové severní arkádové křídlo, které téměř celou svou hmotou zasahovalo mimo stávající areál tvrze – dosavadní severní hradba tvoří jeho nádvorní zeď, v do nádvoří tedy zasahují pouze vnitřní arkády. Ty jsou oválně klenuté, v přízemí otevřené, v patře uzavřené. V přízemí jsou dochovány neckové a křížové klenby, renesanční je také východní štít s výzdobou. O dokončení stavby informuje letopočet 1615 v dřevěném vykládaném stropu arkýře umístěného atypicky do středu průčelí prvního patra doplněný erby stavebníků Bohuchvala Berky a jeho slavatovské ženy. Arkádami bylo také opatřeno jižní křídlo, do koutů při vstupní straně byly vloženy schodišťové věžičky. Z této doby pochází také zámecká kaple sv. Josefa při východní hradební zdi.

Další úpravy byly prováděny i za Albrechta z Valdštejna, svědčí o nich především letopočet 1629 na pozdně renesančním portále zámecké kaple.

Poškození třicetileté války byla opravena jen s minimálním úsilím, teprve za Arnošta z Valdštejna byla po roce 1689 provedena barokní přestavba podle plánů architekta Jeana Baptista Matheyho, které zde realizoval Bernardo ze známé pražské stavitelské rodiny Canevalle. Úpravy se dotkly druhého patra a nádvorních fasád budov, které byly opatřeny vysokým pilastrovým řádem a okny s přímou římsou, severní křídlo dostalo nové klenby. Nově byla postaveno zřejmě zchátralá či poškozená severní část severozápadního křídla. Zcela přeřešeno bylo vstupní průčelí – stará branská věž byly stržena a nahrazena přes 30 m vysokým věžovitým průčelím, které výrazně sjednocovalo kompozici vstupní části sídla.

Po zrušení valdštejnské manufaktury byly provedeny klasicistní úpravy, které do značné míry znehodnotily původní vzhled zámku. Roku 1929 zničil požár vstupní věž, ta však byla následně obnovena. R. 1960 byly na nádvorních fasádách obnoveny renesanční fresky s mytologickými motivy.

Vrchbělá

Celý sportovně-rekreační areál Vrchbělá byl vybudován za přispění evropských dotačních fondů na území, které před lety využívala armáda. V rámci projektu byl postaven hotel s nedalekým kempem, lanový park, rozhledna, několik kilometrů in-line dráhy a mini Zoo.