foto/+Honzík řečený Hodný

Z a k a r p a t s k á _U k r a j i n a


 ______Chcete-li Podkarpatská Rus.
______Slovy CK Horala - snad nejromantičtější, ale současně stále i jedna z nejchudších oblastí Evropy. Hornatá země zmítaná těžkými osudy, která své nejlepší období zažila mezi světovými válkami jako součást bývalého Československa, a kterou snad čeká další čas prosperity v letech budoucích. Nyní zde narazíte na prastaré dřevěné kostelíky v rázovitých vesnicích, ve kterých se můžete cítit jako v živém skanzenu, na koňské povozy, tradiční hospodářství, bezzubé babičky v šátcích, česky mluvící přívětivé pamětníky a současníky, ale také na socialismem stále zničená města, "muzejní" vozový park, jezdící po něčem, co občas ani nelze nazvat silnicí, jen pomalu se zvedající ekonomiku...
1. den (pátek) - 2. den
Večerní odjezd z Brna, nástup možný i v Olomouci, tranzit přes Slovensko. Ranní příjezd na Ukrajinu do Užhorodu - historické centrum, pestré tržiště - "rynok", hrad, pravoslavný chrám. Dojezd busem daleko na východ, do kempu pod horami k zakarpatské vesničce Kvasy. Seznamovací večírek :-)

Podkarpatská Rus, to jsou ale především hluboké pralesy, horské louky s úžasným druhovým bohatstvím rostlin, hory, hory, hory. Lomící se oblouk Východních Karpat zabírá většinu oblasti a my projdeme s batohem na zádech jeho nejkrásnější části. Budeme se toulat po nekonečných travnatých poloninách, potkávat přátelské bače se stády ovcí, tu a tam narazíme na tradiční salaše se šindelovými střechami, na polodivoké koně, poznáme tvrdý život v podhorských vesnicích, pochutnáme si na místních specialitkách - šašlicích, nebo třeba varenikách, pelmeních či chalvě, budeme usínat lehce opojeni či znaveni prožitým dnem, hlubokou nocí, nebem plným hvězd nebo trochou vodky či slivovice, kterou dá někdo kolovat na zahřátí.

Základní údaje, Zakrpatí:
Rozloha: 12,8 tisíc kilometrů čtverečních
Správní město: Užhorod (okolo 200 tisíc obyvatel)
Obyvatelstvo: 1 280 000 ( 77.6 ukrajinců mezi ně jsou započítáni i Rusíni)
Měna : hřivna
Časové pásmo: kyjevský čas, o 1 hodinu před středoevropským
Náboženství: Převážná část obyvatel má právoslavnou víru, nemalý počet vyznává řeckokatolickou víru, která byla od roku 1946 do roku 1989 postavena mimo zákon.
Nadmořská výška: minimální 98 m.n.m.- Čop, maximální 2061 m. n. m. - Hoverla
Hraniční přechody s SR: Vyšné Nemecké - Užhorod, Čierna pri Čope - Čop..

mapa trasy3. - 4. den:
___Krásný dvoudenní přechod Hoverly v pohoří Čorna Hora. Z Kvasů nastoupáme lesem a po loukách s pastevci a salašemi až na Petros (2020 m) s úžasným kruhovým rozhledem. Ohýnek na horském tábořišti? Výstup k vrcholovému kříži a národní vlajce, na bývalou východní československou hranici - na nejvyšší vrchol Ukrajiny - Hoverla (2061 m)! Za pěkného počasí jedinečné. Sestup výhledově neméně impozantní trasou k turbáze Hoverla a dále do vesnice Lazeščina u Jasině, centra Huculů a kdysi nejvýchodnější vlakové stanice Československa. V Jasini si nenecháme ujít místní tržiště ani huculský dřevěný kostelík Strukivska cerkev - tak slovy Horala.
___Těžko dodávat něco k popisu okolní přírody. Každopádně slunečný den v Užgorodu, kde čekání na hranici trvalo překvapivě kráttce cca. 30 minut, vystřídalo deštivé ráno. Každopádně se opět vyplatilo vyrazit i přes nepřízeň a odpolední slunečné počasí vše rychle dohnalo, nechyběla koupel v bystřině, mlha pomalu celý den ustupovala až se nám pod Petrosem vyloupl výhled na Goverlu - nejvyšší horu Ukrajiny.


Hoverla (2061 m)
rusky [Gověrla], maďarsky Hóvár, polsky Howerla) je nejvyšší horou na území Ukrajiny, nachází se na východní hranici Zakarpatí jako součást poloniny Černá hora. Turistickými východisky ze Zakarpatska jsou obce Rachov, Kvasy, Jasiňa, Lazeščina či osada Kozmeščik, pro snadnější výstup však Ukrajinci na Hoverlu častěji chodí z Ivano-Frankovské oblasti, z centra Vorochta či přímo od sportbázy Zaroslak, která se nachází těsně pod samotnou Hoverlou. Západní část Hoverly je součástí Karpatské rezervace, východní Karpatského národního parku...
Něco málo ke geografii
Celým územím Podkarpatské Rusi procházejí Východní Karpaty. Pro toto pohoří je typická pásová stavba s východo-západní orientací. Tři sníženinová pásma se střídají se dvěma pásy horskými. Pro pásma sníženin je charakteristické malé zalesnění a husté seskupení obcí a osad. Hory jsou pokryty z větší části lesy, které jsou v horních hřebenových partijích vystřídány travnatými poloninami. Horská pásma Východních Karpat vznikala v jedné periodě vrásnění a jejich horniny mají poměrně jednotvárný petrografický ráz.
Flyšové pásmo, které dostalo pojmenování Poloninské a Lesnaté Karpaty, je tvořeno převážně pískovci a břidlicemi. Sopečné pásmo ve středu země netvoří souvislý hřbet, ale je složeno z několika samostatných skupin, které
jsou seskupeny hustě za sebou. Horská pásma oddělují od sebe nížiny ve kterých žije převážná část obyvatelstva (Potiskká nížina,sovislá vnitřní sníženina a nesovislá severní sníženina, kterou tvoří Vrchovina a Jasiňská kotlina). Většina Zakarpatí je odvodňována řekou Tisou a jejími přítoky.

___Každopádně večer vyšel luxusně, místo v úpatí hory bylo opravdu útulné, nechyběl oheň, pasoucí se polodivké koně a hvězdná obloha k tomu.

 

Geografická charakteristika

___Celou Podkarpatskou Rusí prochází pohoří Východní Karpaty, které na hranicích se Slovenskem navazuje na Západní Karpaty. Na východě země se pohoří stáčí na jih a pokračuje dále na rumun. území až k Dunaji. Pro tyto hory je typická pásmová stavba s východo - západní orientací: tři sníženinová pásma se střídají se dvěma pásmy horskými. Pro pásma sníženin je charakteristické malé zalesnění a husté seskupení obcí a osad. Hory jsou pokryty lesy, v horních partiích vystřídány travnatými poloninami. Horská pásma Východních Karpat vznikla v jedné periodě vrásnění a jejich horniny mají poměrně jednotvárný petrografický ráz. Flyšové pásmo, které dostalo pojmenování Poloninské a Lesnaté Karpaty, je tvořeno pískovci a břidlicemi. Sopečné pásmo ve střed. části země netvoří souvislý horský hřbet, ale skládá se z několika samostatných skupin, seskupených hustě za sebou v jedné řadě. Horská pásma oddělují tři sníženiny, ve kterých žije převážná část obyvatelstva země. Jsou to:


1. Potisská nížina, ležící na jihu země v údolí řeky Tisy
2. Souvislá vnitřní sníženina
3. Nesouvislá severní sníženina, kterou tvoří Vrchovina a Jasiňská kotlina
mapa trasy5. - 7. den:
___ Třídenní velkolepý přechod nejvyšší a nejrozsáhlejší poloniny celého Karpatského oblouku - Svidovec. Nejkrásnější trek na Ukrajině. Nástup z údolí Tisy na nejvyšší vrchol Bliznica (1880 m), okolo Dent d´Armes - zubů Bliznice, kolem ledovcových karů s horskými jezery, přes vrcholy Dohjaska (1761 m), Unharjaska (1707 m), Tempa (1634 m), po hřebenech nedozírných polonin až do nejzapadlejšího koutu Ukrajiny - sevřeného údolí Teresvy s povodněmi zcela zničenou úzkorozchodkou, do vesnice Usť Čorná. Koupíme si chleba přímo z pece v domácí pekárně ve vesnici Krásná? Přesun busem do "loupežnického" kraje - Koločavy a Siněviru. "Oslavíme" úspěšný přechod v místních krčmách? :-) 


______ Trek z hlediska počasí už s žádným napětím, zkrátka slunečno - Slavíčkovské mraky se honily po obloze. Poměrně výrazně jsme zkrátili stoupání z osmy set metrů na pouhých padesát, gruzavik si poradil s lecčím....Trasa byla v celku jasná, sem tam vhodné připomínky k zpestření trasy Honzika vedlo k různým lahodným vychytávkám, které se setkávaly s nevolí vůdce. Avšak i přes jeho autoritativní přístup se jako zástupce menšiny (byl v podstatě v těchto chvílích sám) dařilo prosadit svou. Je těžké tlačit skupinu stanovat do sedla, pokud se nedaleko ve třpytu slunce leskne hladina vody jezera, krytého narozdíl od větrného sedla ze tří stran stěnou hřebene. Odměnou bylo luxusní tábořiště v úžasném prostředí...

Národnosti a náboženství


Národnostní složení obyv. Podkarpatské Rusi prodělalo za posledních 70 let značné proměny. Předválečné statistiky z roku 1925 uváděly, že z celkových 605 000 obyvatel bylo:
01. Rusínů a Rusů -370 400- 61,3 %
02. Maďarů -103 800- 17,2 %
03. Židů -79 700- 13,2 %
04. Rumunů -11 700- 2,0 %
05. Němců -10 300- 1,7 %
06. Čechů a Slováků -21 900- 3,6 %

Podle statistiky z roku 1990 měla nynější Zakarpatská oblast 1 252 000 obyvatel,
01. Rusínů -770 000- 61,5 %
02. Maďarů -170 000- 13,6 %
03. Ukrajinců -200 000- 16,0 %
04. Rumunů -27 000- 2,2 %
05. Němců -10 000- 0,8 %
06. Slováků -10 000- 0,8 %
07. Rusů -60 000- 4,8 %
08. Romů -40 000- 3,2 %
Židovská a romská komunita byla koncem války prakticky likvidována, když bylo násilně odvlečeno do Osvětimi přes 100 000 židů a 40 000 Romů.Většina obyvatel Podkarpatské Rusi se hlásí k rusínské národnosti (Lemkové na severozápadě, Bojkové v oblasti Vrchoviny, Huculové v nejvýchodnější části země), jejich národ má vlastní historii, kulturu, tradice i jazyk. V současné době se však země ukrajinizuje, Rusíni jsou oficiálně považováni za Ukrajince a jejich jazyk za pouhý dialekt ukrajinštiny.

Přírodní poměry
______ Země leží v mírném klimatickém pásmu. Jednotlivé části země se však liší teplotami a dalšími klimatickými charakteristikami.


______ Horské oblasti na východě země se vyznačují častými srážkami, často doprovázenými bouřkami. Nejvyšší sněhovou pokrývku mají hory v pásmu Poloninských Karpat od Boržavy až po Hoverlu. Na poloninách je první sníh už v září a drží se až do května. Úbočí hor jsou pokryta bukovými nebo smíšenými lesy, místy naprosto nedotčenými těžbou (pralesy).Kromě buku nalézáme klen, jilm a jasan, méně často jedle. Výška horní hranice lesa, kde začínají poloniny kolísá mezi 110 - 1300 m. n. m. Poloniny jsou pastviny na vrcholech a hřebenech hor. Dobytek se na pastvu vyhání koncem května a shání dolů v září. V dolinách je roztroušeno mnoho salaší kde v létě bydlí pastevci se svými rodinami. V alpinském pásmu ve vých. části země se vyskytují vzácná rostlinná společenství teplomilných a vápnomilných rostlin, ať již jde o kandík, řepčík kostkovaný, rhododendrony, hořce, narcisy, dryáku horskou nebo o vzácnou protěž alpskou na skal. srázech Bliznice. .
Luxusní procházka po hřebenech zakončená přespáním u jezera s dostatkem dříví na noční oheň. Ráno ve znamení divokých koní, koupačka ... výstup na hřeben. Jasná obloha bey mráčku podbarvuje náladu....

 

Stručná historie Podkarpatské Rusi


První doklady o lidském osídlení Podkarpatské Rusi nalézáme již v mladší době kamenné. Do země pronikli postupně Skytové a Keltové, ty později vystřídali v 10. a 11. stol. Slované z Bulharska. Začátkem 10. stol.

vládl z Užhorodu území osídleném Slovany kníže Laborec. V roce 1241 byl veden karpatskými průsmyky tatarský vpád. Ten zemi zpustošil tak, že se téměř vylidnila. Od pol. 14. stol. se z východu počali objevovat Rumuni z Valašska. Z jihu pak Maďaři. Usazují se i rusínští pastevci ze severu. Za prvního historického vládce Podkarpatska lze považovat knížete Fedora Korjatoviče. Vladaři považovali podkarpatské Rusíny za pohraniční stráž a proto jim poskytovali řadu výhod. V roce 1646 - 1649 pobýval v Šáryšském potoku i J. A. Komenský.
V polovině 19. stol. přicházejí také první Čechové, lesníci, učitelé a řemeslníci. V druhé pol. 19. stol. rostla židovská emigrace z Polska a Ukrajiny. Židé prchali před pogromy a zachraňovali se na Podkarpatsku. Neměli však vztah k místnímu národnímu hnutí. Současně ze země odcházejí do Ameriky celé rodiny Rusínů. První svět. válka prošla průsmyky a obsadila zemi. Ve společném odporu proti setrvání v maď. státě se rozvinuly tři koncepce: Americko - ruská národní obrana v čele s Ivanem Pačutou uvažovala nejdřív o soužití s Ruskem, Ukrajině dávala přednost skupina biskupa Ortinského, která chtěla spojit Rusy z Haliče, Podkarpatské Rusi a Bukoviny. Autonomní Podkarpatsko, zřejmě ještě v rámci Uherska, případně jiného státu, si vytýčili za úkol Rusíni v Americkém řecko - katolickém svazu. 21. 10. 1918 přijal am. prez. W. Wilson G. Žakoviče, který mu předložil plán na nezávislost. .

Tento však nebyl Wilsonem doporučen. Wilson referoval spíše o připojení k jinému než uher. státu. Proto delegace navázala jednání s T. G. Masarykem a 25. 10. 1918 mu předala návrh na "spojení celého podkarpatského národa s československým státem na autonomním základě". Ve filadelfské deklaraci, kterou podepsali 26. 10. 1918 také podkarpatští Rusíni, se uvádělo, že by měla příští o rganizace střední Evropy řídit principem národnostním, dbajícím o hospodářské, kulturní zeměpisné a jiné podmínky. V listopadu 1918 uspořádali am. Rusíni plebiscit, ve kterém se 67 % vyjádřilo pro spojení s ČSR




______ 10. 9. 1919 pak byla uzavřena smlouva v Saint - Germain, podle které se Podkarpatská Rus stala součástí Československa jako autonomní země s vlastním sněmem, který měl mít zákonodárnou moc v otázkách místní samosprávy, školství, náboženství apod. Guvernér jmenovaný prez. rep. byl odpovědný podkarpatskému sněmu. Součástí státního znaku se stal i stojící medvěd, znakový symbol Podkarpatska. V meziválečném období byly v zemi nastoleny demokratické reformy, otevíraly se nové školy, stavěly silnice a železnice, vznikaly nemocnice. Hospodářská reforma postupovala pomalu a na venkově panovala bída. To vedlo ke zvýšené podpoře Komunistické strany.



______
22. 11. 1938 byla konečně vyhlášena autonomie. Ale dle Mnichovského diktátu bylo již před tím rozhodnuto o postoupení tohoto území Maďarsku. 14. 3. 1939 vyhlásil sněm samostat. stát Karpatská Ukrajina. 15. 3. 1939 napadla maď. armáda Podkarpatskou Rus a prez. Hácha podepisuje protokol o okupaci Čech a Moravy. V násl. letech maď. okupace přišlo o život mnoho židů i Romů. Ti, kteří uprchli do Sovětského svazu, se ocitli ihned v místních koncentračních táborech pro podezření ze špionáže. Pozdější obsazování Rudou armádou se obešlo bez větších bojů. Koncem října 1944 vyslala vláda ČSR svoji delegaci na osvobozenou Podkarpatskou Rus. Tito byli 9. 12. 1944 násilím vyhnáni sovět. úřady. Ihned se konaly volby zmanipulované sovětskou stranu. Hlasovaly i právě narozené děti… Z voleb vyšla vítězně Komunistická strana a další vývoj byl ovlivněn komunistickou propagandou.


______


______ V zemi vypukl teror proti čs. občanům. Ani prez. Beneš nenašel dostatek pevnosti proti uchování této části republiky. Jednání v tomto problému se po skončení války účastnili zejména místopř. vlády J. Šrámek, K. Gottwald, předs. vlády Z. Fierlinger a V. Kopecký.

______ 29. 6. 1945 podepsal v Moskvě Z. Fierlinger a sovět. ministr zahraničí V. M. Molotov dohodu o anexi čs. území na ______ Podkarpatské Rusi. 8. 8.1945 vyšlo vládní nařízení ČSR, podle něhož se Češi a Slováci mohli vystěhovat z Pod-karpatské Rusi a žádat o naše občanství. Toto bylo odepřeno jiným národnostem.
______ Po rozpadu SSSR byla 24. 6. 1991 vyhlášena samostatná republika Ukrajina, jejíž jednu část tvoří i Zakarpatská oblast, bývalá Podkarpatská Rus. 1. 12. 1991 proběhlo v Podkarpatské Rusi referendum, nesmělo však být použito slovo autonomie. K nové formě samosprávy se přihlásilo 78 % obyvatelstva. Výsledky referenda však dodnes nevešly v platnost.

8. den:

___ Trocha pohody a odpočinku... Koločava - slavné hroby Nikoly Šuhaje loupežníka, Eržiky a čs. četníků z roku 1921, krásný dřevěný řeckokatolický kostel Sv. Ducha. Busem do NP Siněvir. Hezký výlet k perle Zakarpatí - Siněvirskému jezeru, které je největší na Podkarpatské Rusi. Dále busem se zastávkami a pěšími vložkami, peřejnatým údolím Terebly přes kouzelnou horskou vesnici s dřevěnicemi Siněvirská Poljana, možno zajít k muzeu vorařství, dále kolem bunkrů linie Arpád na tábořiště nebo až k rázovité kolibě v obci Siněvir, kde budeme moci ochutnat výborný šašlik či jiné místní pochutiny. Neúnavní horalé si mohou den ztížit, vynechat celou oblast Siněvirského jezera a z Koločavy vystoupit na krásnou poloninu Krásná s nádhernými rozhledy - vrchol Topas, nejzdatnější mohou dojít až na nejvyšší Sigljanskij (1563 m).

  







Po náročném sestupu nechzběla očistná koupačka a dobré občerstvení v Koločavské hospě....

9. den:

 

______ Ráno přesun busem přes kraj verchovinský do vesnice Pilipec s krásným dřevěným kostelíkem a okolo nejvyššího vodopádu na Podkarpatské Rusi Šipot vystoupáme na snad nejpřitažlivější a typickou poloninu Boržava - na Veliký verch (1598 m), zdatní mohou pokračovat až na nejvyšší vrchol Boržavy Stij (1681 m), krásnou travnatou hřebenovkou. Nebo možno zvolit pohodovější program (se skupinou jednodenkářů) s poznáváním života zakarpatských vesniček s dřevenými kostelíky... Podvečerní odjezd přes Mukačevo a Užhorod, směr "Západ".


10. den (neděle): Noční přejezd přes Slovensko, příjezd do Brna před polednem.