|
C
H K O_ J e s e n í k y - aneb
je čas dohnat a zapsat si do našeho deníčku co jsme v Thaisku
započali :)
Charakteristika
- jen tak letmo:
______Chráněná krajinná oblast Jeseníky
se nachází na severním okraji Moravy a české části Slezska na
pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresů Bruntál,
Jeseník a Šumperk.
______Oblast
zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské
vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými
údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno
převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory,
fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších
polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a
zrašelinělé.
______Potenciální
vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších
polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště.
Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní
vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých
lokalit v alpínském pásmu. (Například z Velké kotliny se uvádí
na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita
v České republice.)
______Klimaticky
je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak
patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd má roční
úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9°C). Významným
jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily
při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti. Další
informace
|
Po
velmi vydařenému sjezdu řeky Moravy ve složení Katka, já (Kristián
v pátém měsíci), Netíci - Evička s Kubou, Vojta se Sůsou a nikdy
nechybějící dobrodruh Rado Dvořák jsme se vydali na naší oblíbenou
moravskou základnu do Přerova. Systém celkem klapl - kanoistická
společnost s Přerova nás odvezla i přivezla nazpět a tak bylo
vše pohodlné a v poklidu. |
Před
výjezdem do Jeseníků jsme vzdali hold naší 96-ti leté babičce,
která je stále dík péči tety Evy v dobré kondici. Takovéto provoněné
letní odpoledne s osvěžujícím větříkem co si pohrává s listy
12 metrového ořešáku, který pamatujete jako malé děti, že jste
ho mohli přeskakovat. Závěrem těchto moravských návštěv je vždy
zasteveníčko u stréca Jaroša a tety Zdeny a jejich bezedného
demižónku vlastní slivovice.
Tato zmiňovaná akce byla napasována s ohledem na pátý měsíc
těhotenství, volili jsem tedy mírný přechod hlavního hřebene
Hrubého Jeseníku s kvetoucím loukami, všudypřítomnou po smole
vonící klečí. Přesun proběhl přes Šternberk, kde jsme jen tak
pro splnění úkolu :) zastavili v centru a nahlédli do nádvoří
hradu a jeho okolí nevynechaje náměstí s impozantním kostelem
Zvěstování páně, který vévodí náměstí a jako perličkou se mu
tyčí před schodištěm morový sloup..každopádně návštěvu doporučujeme!!.
|
Šternberk
je moravské město ležící na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně
od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího
důležitou křižovatku obchodních cest. S necelými 15 tisíci obyvateli
patří k menším městům České republiky.
Historické jádro města je jednou z nejcennějších městských památkových
zón na Moravě.
____Foto
.. Hrad Šternberk
vlevo - První písemná zmínka pochází z roku 1269, hrad však byl
založen již po polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka, který
se zasloužil o odvrácení vpádu Kumánů v roce 1253 a který byl
odměněn titulem královského číšníka a bylo mu poskytnuto zdejší
okolí. Koncem 14. století, kdy byl hrad ve vlastnictví litomyšlského
biskupa Alberta ze Šternberka, docházelo ke stavebním úpravám
a hrad byl změněn na biskupskou rezidenci. Roku 1397 získal hrad
Petr z Kravař, roku 1430 ho obsadili husité. Od Kravařů hrad vyženil
Jan Berka z Dubé a Lipé a na počátku 16. století došlo na hradě
k dalším úpravám. Přestavěný hrad roku 1570 vyženili potomci Jiřího
z Poděbrad knížata z Minsterberka, kteří ho vlastnili až do vymření
rodu v polovině 17. století. Mezitím hrad za třicetileté války
značně utrpěl. Na přelomu 17. a 18. století koupil hrad kníže
Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Hrad nejdříve nebyl opravován
a chátral, avšak po roce 1886 byl regotizován a opraven v romantickém
duchu. Rodu pánů z Lichtenštejna byl hrad až do roku 1945.,
____Kostel
Zvěstování Páně a mariánský morový sloup napravo
- Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m. Věže jsou
vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby,
která spojuje kostel s klášterem. V našem století kostel značně
utrpěl. V roce 1927 shořely barokní varhany. Nahrazeny byly roku
1930 nynějšími varhanami. Břidlicová střecha značně chátrala a
tím trpěla stropní výmalba. V roce 1969 bylo započato s obnovou
střechy, byla pokryta novou břidlicovou krytinou. Náklad činil
2 miliony korun. V roce 1979 byla dokončena oprava fasády kostela.
Vzácnou památkou šternberského kostela je tzv. Šternberská madona,
kamennná socha z konce 14. st., patřící do okruhu krásných madon.
Je trvale umístěna v kapli státního hradu Šternberk.
|
|
Byl
vytipován hotel Anenská huť
který
na pohled nevypadal úplně v kondici, bohužel tedy jen zřejmě díky
vlastníkům, kteří si vlastně tak krásnou chalupu ani nemůžou dovolit,
ale tak už to v naší společnosti chodí, že chudák prostého ducha
zdědil po podnikavých předcích majetek, který ještě po 40 let
spravovali větší chudáci bez smyslu pro cokoliv :)
1.
den
cca. 14 km (převýšení 500m) - Celá
akce byla koncipována pro těhotné v pátém měsíci s jemně posunutým
pudem sebezáchovy :), kde ovšem nadřazeným bezpečnostním systémem
je tzv. "jiný stav" který budoucí mamince nedovolí nic
co by bylo v rozporu se zdravým rozumem. Samozřejmě je úspěšnost
podmíněna doprovodem, který je schopen nést za dva (tedy alespoň
za letních dní v horách - dvakrát spacák a karimámy, dvoje oblečení,
lékárnička a nutné vybavení a samo něco na zub - to vše v případě,
že nedorazíte do předem zajištěných noclehů ve vytipovaných chatách).
Ovšem hřeben jesenický není nijak terénně komplikovaný. V podstatě
po překonání převýšení - v našem případě z výšky motorestu Skřítek
na úroveň hřebenovky - cca. 450m výškových, pak se již o nic dramatického
nejedná.
|
|
_Zlom
ve výstupu poznáte, ocitnete-li se v bodě pojemenovaném v mapě
"ZELENÉ KAMENY" (1250 m.n.m.). Jedná se o poměrně rozsáhlé
kamenné moře - poslední stadium vývoje mrazového srubu rozpadajícího
se na bloky. Daleký výhled jižním a východním směrem - Luxus při
počasí jaké jsme měli...
__Pak
už cesta odsýpá, jemně se vlní, je krásné počasí, cestu lemují
v tomto období různé keříky a kvítky obletovány hmyzem, zkrátka
fauna a flora, nad kterou se vyplatí pozastavit. Konec konců jsme
tu i kvůli ní a tak proč si o ní neco z netu nevysosat jako přílohu
vizuální stravy. Nakonec jednou zůstane asi jen u obrázků a jejich
popisů, to je narozdíl od té zranitelné divoké přírody nadčasové
:) Začíná to vřesy (jak jsme se tedy
dočetli .. CALLUNA VULGARIS (L.)
Hull. vřes obecný
____Co
se týče značení od Skřítku, jde se po zelené (rok 2009) a zlomem
ve stoupání je asi pocitově Jelení studánka.
Jelení
studánka (Hirschbrunnen)
leží na hřebenu Vysoké hole ve výšce 1311 metrů, svou polohou
náleží k bruntálskému okresu. Vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka,
což je jedna ze zdrojnic Podolského potoka, který se u Velké Štáhle
vlévá do Moravice. U studánky je postavený zastřešený kamenný
útulek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na
Praděd, který vybudovali členové Horské služby za pomoci bývalého
Okresního národního výboru v Bruntále. Poblíž Jelení studánky
roste mnoho druhů vzácné květeny, mezi nimi například
DIANTHUS
SUPERBUS L. subsp. SUPERBUS hvozdík pyšný pravý
_____Roku
1774 zřídil 1,5 kilometru severně od Jelení studánky mnich velehradského
kláštera ovčinec, který roku 1779 vyhořel. Místo bylo nazýváno
U tří studánek.Jelení studánka je důležitou křižovatkou cest,
lze od ní vyrazit po zelené přes Břidličnou, Pecný, Pec a Ztracené
skály na Skřítek (zelená stezka) nebo okolo Čertovy stěny a Špičáku
do Vernířovic (žlutá stezka, 7,5 km) nebo pokračovat po červené
cestě po hlavním hřebenu přes Jelení hřbet, Velký Máj, Kamzičník
a Vysokou holi.
_____Jelení
studánka nedávno prošla rekonstrukcí a je opravdu v kondici, není
problém s ní počítat i v zimě včetně přespání - na lavicích či
na podlaze (kamenné), řekl bych, že se dá celkem dobře asi i využít
půdičky - tam se vám to bude věšet :) Samozřejmě je potřeba chůzi
střídat nejen s přestávkami "na malou" ale i na posilněnou,
voda z pramene je výborná a svačinka k ní nemá chybu - rajčátka
ze strýcovy zahrádky určitě s sebou !!
|
______Cestou
míjíte několik vyvýšenin s luxusním rozhledem do krajiny, cestu
nelze splést a vysoká tráva v prosluněných sedlech vábí k odpočinku
né-li ke zdřímnutí. Květenu obšťastňují Okáči .. jak jsme zjistili
- místní endemit
Okáč horský - Erebia epiphron...viz.
atlas,
jde
o unikátní endemický poddruh s navýsost omezeným rozšířením.
Větší jesenická i krkonošská populace jsou velmi početné a nacházejí
se v přísně chráněných územích.
______
... potulování se lomí, probouzíme se kdesi pod strání na louce.
Louky se zabarvují do růžova jak se blížíme k Petrovým kamenům.
Rdesno hadí kořen (Polygonum
bistorta L.) je rozeseté kam oko jen dohlédna,
krásná podívaná. Cílem je Horský hotel FIGURA, kde jsme si den
předem zarezervovali ubytování .. cca. 300,- Kč dvoulůžko s
koupelnou na pokoji. Hotel co do komfortu je důstojnou volbou,
jen ta architektura...adresa - Malá
Morávka 256, 793 36 Malá Morávka, Jeseníky,
tel.: Recepce hotelu: +420 554 779 023-4
______Lákala
nás i Barborka, její poloha je luxusní - v úpatí Pradědu s okolní
rozbujelou vegetací mezi smrčinou tak charakteristickou pro
tuhle část, ale domluva byla komplikovaná. Volba místa byla
z důvodu ranní procházky druhého dne podél Bílé Opavy..to by
děti měli vidět !! Od Barborky by to znamenalo druhý den po
modré, takto nás čeká žlutá s vazbou na modrou a nazpět po žluté
- divoké, jak jen může být.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
_____Co
se týče hřebenovky, Petrovy
kameny už máme na dohled, louky jsou kolem opravdu romantické,
zřejmě dobrá volba co do období, sjezdovky se zdají býti opuštěné
a minimálně několik let mimo provoz a rostlinstvo jako by to
svou rozbujelostí oslavovalo...vypadá to opravdu šťavnatě. Podvečer
se probarvuje a dostává na sytějších tónech.. Ve svahu mezi
kapradím kvete havez
česnáčková
- ADENOSTYLES ALLIARIAE (Gouan) Kerner.
Dá se tušit,
že nedaleko je nějaké prameniště, neboť rostlině se daří ve
vhlčích
půdách jak jsme se dočetli. Sestupujeme po červené, která nás
zavede až přímo před hotel. Fotíme další místní zajímavost -
Zvonek
vousatý, Campanula barbata
- je
silně ohroženým druhem našeho rostlinstva a stejnou ochrannou
kategorií je chráněn i zákonem (§2). Dříve se hojně vyskytoval
nad horní hranicí lesa v Hrubém Jeseníku a na Kralickém Sněžníku,
kde však v posledních 20 30 letech z velké části vymizel.Samozřejmě
GPS je nám opět zábavou i když v téhle oblasti je asi zbytečná.
Na druhou stranu, pokud by člověka překvapilo počasí, máte velmi
dobrou pomůcku co do odhadu vzdálenosti a bloudění je vyloučeno
:) a vzhledem k těhotným je jisté, že chcete mít stoprocetní
jistotu, že máte vše pod kontrolou, takže doporučuji. My měli
v plánu denně ujít max 10 km, což se celkem stran vytýčení jednotlivých
cílů povedlo a Katka, bych řekl, ani únavou netrpěla. Hotýlek
nakonec příjemný, dobrá večeře a TV program na večer:) Ráno
je v plánu sestup k výchozímu bodu trasy podél Bílé Opavy.
|
____2.
den (cca. 15 km, převýšení cca 600m) je ve znamení přesunu
na chatu Švýcárnu, poměrně krátký úsek, který jsme zpestřili
zmiňovaným výletem "na lehko" podél Bílé Opavy.
Kolem půl sedmé vyrážíme, rána jsou luxus, takový
ten ranní opar a dlouhé stíny vycházejícího slunce, na louce
nad říčkou se modrají Stračky
vyvýšené - DELPHINIUM
ELATUM L.
v
různých odstínech modré - (nalevo). Časem se údolí říčky
otevírá, nedávné polomy jsou znát. Pomalu se napojujeme
na žlutou a vyrážíme podél toku. Břehy jsou lemované Omějem
šalamounkem - Aconitum plicatum..
viz. níže - moc pěkná bylinka :)
____Naučná
stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích
a lávkách po březích Bílé Opavy - nejkrásnější horské bystřiny
Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí,
skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa
vám naučná stezka Bílá Opava na sedmi informačních tabulích
nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.
Zatímco
v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády,
v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt.
Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní
most z železobetonových panelů na ocelových traverzách.
Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka.
V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní
1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si
vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni
se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého,
několik desítek let opuštěného. V údolí Bílé Opavy se zachovaly
původní horské smrčiny smrkový prales s charakteristickou
růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem. V dolní
části údolí jsou místy na březích Bílé Opavy zbytky původních
potočních olšin s olší šedou. V nejvyšších částech rezervace
přechází na svazích Pradědu přirozená smrčina parkovitou
hranicí lesa do subalpínských nelesních ekosystémů.Výše
zmíněné jesenické smrky se vyznačují úzkými válcovitými
až sloupovitými korunami, esovitě prohnutými deskovitými
větvemi skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztlustlými.
Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe
odolávat nepříznivým zimním podmínkám: na jejich úzkých
korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy.Jesenické smrky
v rezervaci Bílá Opava představují původní, lidskými zásahy
neovlivněný horský prales. Táhne se v pruhu od Ostrého přes
údolí Bílé Opavy po úbočí Suti, Vysoké hole a Temné. Podobné,
ale už menší porosty jesenických smrků jsou i Malé kotliny,
u Alfrédky, pod Pecným a na severním svahu Pradědu. |
____Terén
byl místy divoký a skalnatý, ale je to zvládnutelné - chce
to svačinku a časté pauzy a odměnou je překrásné prostředí.
Když vycházíme k hotelu vyrážejí první turisté, v takový
moment si člověk další rozměr brzkého vstávání. Dáváme snídani
na hotelu, bereme krosnu a vyrážíme s davem vystoupivším
z autobusu po asfaltce, která směřuje na vysílač. Po chvíli
jsme opět sami - vysílač vynecháváme a jdeme smrčinou směrem
ke Švýcárně. Opět proběhlo den předem zarezervování pokoje,
které kupodivu vyšlo a tak máme pěkný výhled do údolí. Ubytování
n noc je většinou komplikací, ale podařilo se. ... cena
cca. 250,- Kč/osoba. Po výborném obědě, opravdu dobře vaří,
vyrážíme na obchůzku, u chalupy je pomník jakýmsi horolezců,
kteří zřejmě nedopadli nejlépe a nad ní je jak v záhonku
vysázená Pažitka
pobřežní horská. Poloha
chalupy splňuje představy romantika a okolí je opravdu šťavnaté.
____Turistická
chata Švýcárna se nachází na nejfrekventovanější části hřebenové
trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou
Moravy - Pradědem v nadmořské výšce 1304 m n m. Jedná se
o jeden z nejstarších objektů. Byla postavena již v roce
1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna
je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou
horskou chatu.Dnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky
horské turistiky a lyžování.
Od chaty vede celá řada turistických cest:
Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského
sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě
Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky
do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes
Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské
sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penzionu Rejvíz.
Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou.
|
|
|
TCH
Švýcárna
Adresa: Kouty nad Desnou 74
Poštovní adresa: Josef Figura, Malá Morávka 256, 793 36, Telefon:
+420 554 779 018
Mobil: +420 737 249 573 - p. Lancová |
|
|
____3.
den (14 km, klesání cca. 600m) ... je
ve znamení dosažení finálního bodu třídeního putování - Karlovy
Studánky. Já nádherné ráno, kolem sedmé jsme na chalupou zahaleni
klečí, opravdu krásná cesta. Na hřebínku dáváme jak jinak než romantickou
snídani, úžasný rozhled do kraje, v této části se i nabídne pohled,
kde je civilizace jen těžko k zahlédnutí. Jde se po modré - poměrně
strmé klesání, ale těhule to zvládnou, chce to pomalu a pěkně s
hůlkami - nazvali jsme to pracovně "pavoučkování" trochu
dětisnké..ale ony ty stránky v tomhle duchu stejně jsou všechny
.. takže tak :)). Ale přecejen klesání se zdá býti dlouhým i dále
a tak při odpočinku a posílení u záviděníhodně posazené chatě (asi
Jiřího ch.) měním směr na neznačenou trasu. To bývá vždy rizikem,
obzvláště, když v cíli je vytipován jediný bus v tom dni, který
by Vás dovezl na výchozí místo ke Skřítku. kde parkujete autem a
vzdálenosti jsou nemalé..že. Každopádně volíme vrstevnici kolem
vrchu Sokol, kde je v mapě ještě značena zpevněná cesta. V opačném
případě by se muselo sklesat po modré až Vidlům cca z. 1100 m.n.m.
na nějakých 770 a pak to zase nastoupat. Po několika kilometrech
si už libujeme, jak jsme dobře rozhodli, převýšení není velké, jen
se cesta vlní a nakonec se dostáváme přímo nad Karlovu Studánku.
GPS navigace v tomto případě byla nutná, cestou je spousta rozcestí,
těžko se bez ní bezchybně rozhoduje .. tyto větičky věnuji Radkovi,
který to tedy asi s největší pravděpodobností číst ani nebude, ale
velmi kladný vztah k navigaci. Květena jen bují, je zde spousta
mých oblíbených Náprstníků v barevných variacích od bílé až po sytě
růžovou. DIGITALIS
PURPUREA L. náprstník červený - Statná
zpravidla dvouletá bylina, 60180 cm vysoká, s nachovými, ale vzácně
i bílými květy
- což se podařilo zachytiti. .
|
|
____Napojujeme
se v nejvyšším bodě na asfaltku, ale brzy se nám vyloupne pěšina
v lese - neznačená (v jistotě, že nejdete špatně, vás opět udrží
navigace:) , která se vine až k Bílé Opavě, pár desítek metrů
pod naším výchozím bodem předešlého dne. Cestu do Studánky je
možné si zpestřit pěšinou vedoucí po modré - podél lázeňského
náhonu - sejdete tak až v úplném jadérku městečka. První co nás
zajímá je místo výjezdu busu, máme ještě rezervu cca 1,5h - takže
zast v pitném pavilonu nás nemíjí. Voda je opravdu výtečná, jemně
perlivá - luxus!! Jedná se o dřevěný pavilón s krytým pramenem
a velkou prosklenou plochou, kde je možné si nabrat z několika
vývodů železitou vodu. Opuštím u v stupu svou hůlku, která mne
doprovázela po celý ten čas .. jedno oko nezůstalo suché :) Pak
následuje občerstvení + kafičko.
____Karlova
Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu
(800 m). Leží na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu,
v údolí horské říčky Bílé Opavy a zasahuje do rezervace okolo
Pradědu. Vedle lázeňství je i známým horským rekreačním střediskem.
V dnešní době patří jednoznačně k místům s nejvyšší čistotou ovzduší.
|
____Lázně
Karlova Studánka vznikly v roce 1785 na místě staré železářské
osady Hubertov. Prvními lázeňskými domy byly Hostinský dům (Bezruč)
a Knížecí dům. Dnešní jádro městské památkové zóny tvoří dřevěné
lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu vybudované v letech
1803 až 1893. Typická je pro ně právě architektura, jenž dodává
celé Karlově Studánce jedinečný kolorit. Nachází se tady kaple
svatého Huberta z roku 1758, venkovní geologická expozice kamenů
s 340 exponáty dokumentující geologický vývoj celého Jesenicka
na jednom místě a umělý vodopád. V části obce nazvané Hubertov
stojí lovecký zámeček tehdejších majitelů panství.
Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého díky
rašeliništím. Lázně jsou vhodné pro léčení nemocí onkologických,
pro léčbu vysokého krevního tlaku a onemocnění cév. Souběžně se
zde léčí i doprovodné pohybové nemoci - kloubní a páteřní potíže.
Ideální jsou i pro léčení dýchacích cest - chronické záněty hrdla,
dutin, hlasivek, nosu, průdušek, plic. Léčivé prameny je možné
ochutnat a stočit např. v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův,
nebo v domě Libuše.
____Čekání
na bus bylo trochu napínavé, dokonce na čas jeden přijel, ale
směřoval do Olomóca a tak to vypadalo bledě, dokonce na to, že
jsme čekali cyklobus, nikde žádný cyklista...Nakonec jsme se dočkali
a naprosto sami jsme odjeli směr motorest Skřítek, člověk se až
podiví při tom servisu, že nikdo nevyužije těhle služeb. Cestou
pozorujeme v dáli hřebenovku, kterou jsme absolvovali a cca. za
40 minut jsme na parkovišti u auta. Zbývá už jen přesun do Anenské
huti, ubytování, večeře ... prošli jsme se ještě po okolí, zahlédli
nad hlavou čápa černého a šli se pomalu připravit na přesun do
Čech. |
|
____4.den
vyrážíme ráno směr Čechy, krajina je úžasná, bereme to okreskami
k vodní nádrži Pastviny, je opět krásně a koupačka vábí. Odpoledne
teplota nabírá na síle,vypadá to z toho dusna na bouřku. Na noc
jsme jsem vytyičil kemp Vochtánka pod hradem Potštejnem. Kemp vypadá
luxusně,
úžasné místo ipro děti, je tu kombinace ubytování rodičů a dětského
indiánského tábora s koňským stádem a to vše zahalené do bujné vegetace
při řece Divoké Orlici. Jedna chatka ze tří je volná, slušný servis
i stran kuchyně - dáváme večeři. Pěkně se zatahuje. V noci začíná
ta pravá divočina, která byla celý den ve vzduchu - vichřice s buřinou,
to je teprve romatika v chatičce, pozoruji chvilku venku v záři
blesků, jak někteří marně staví bortící se stany :) ráno se všichni
nakonec budí na místním krytém podiu.. |
|
Historie
hradu Potštejn
Gotický
hrad byl vystavěn na kuželovitém kopci Půtou z Potštejna z rodu
západačeských Drslaviců v rozmezí let 1270 až 1287. V roce 1339
byl dobyt, zabrán a rozbořen Karlem IV. Majitel hradu, loupeživý
rytíř Mikuláš z Potštejna byl zabit. V letech 1346 až 1355 byl
hrad z příkazu Karla IV. znovu obnoven jako pevnost. V roce 1399
byl hrad obléhán vojsky panské jednoty. Roku 1432 byl obléhán
znovu a posádka se tehdy vzdala až po půl roce. Roku 1435 jej
získali Krušinové z Lichtenburka a po nich v letech 1454 až 1495
byl majetkem Jiřího z Poděbrad a jeho synů. V roce 1495 byl prodán
Pernštejnům, kteří hrad během 16. století přestavěli na renesanční
rezidenci.Roku 1622 poslední majitelé Hrzánové z Harrasova hrad
prodali, zůstal opuštěný a postupně zpustl. V 18. století pobořen
hrabětem Chamaré, který zde hledal údajný poklad Mikuláše z Potštejna.[1]
Také zde vzniklo poutní místo.[2].
Nyní je zřícenina patřící obecnímu úřadu opravována. Zpřístupněna
veřejnosti byla roku 1994.
____Vlastní
hrad má kruhový půdorys a chránily jej tři podkovovitě soustředěné
hradební zdi. Kapličky křížové cesty s kalvárií u druhé brány
(obnovené v 90. letech 20.století). Na jihu fortifikačního systénu
mezi prvním a druhým obranným pásmem stojí kaple Sv. Schodů, postavená
majitelem panství hrabětem J. A. Harbuvalem Chamaré podle jeho
plánu v letech 1762 až 1766. Kaple byla v roce 1791 Josefem II.
zrušena, obnovena 1831 a zasvěcena Sv. Janu Nepomuckému. Pod podestou
bývalo sídlo poustevníků. Druhá kaple Sv. Jana Nepomuckého stojící
v centrální poloze hradu byla nedávno obnovena a zastřešena.
____My
dali ráno takový pěší okruh hore k hradu, bylo pondělí - tak tedy
i s vědomím, že je to den kdy je obvykle na památkách zavřeno..a
bylo. |
|
|