zpět domů
foto/+Honzík řečený Hodný


C H K O_ J e s e n í k y - aneb je čas dohnat a zapsat si do našeho deníčku co jsme v Thaisku započali :)


Charakteristika - jen tak letmo:

______Chráněná krajinná oblast Jeseníky se nachází na severním okraji Moravy a české části Slezska na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk.
______Oblast zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé.
______Potenciální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.)
______Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9°C). Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti. Další informace

Po velmi vydařenému sjezdu řeky Moravy ve složení Katka, já (Kristián v pátém měsíci), Netíci - Evička s Kubou, Vojta se Sůsou a nikdy nechybějící dobrodruh Rado Dvořák jsme se vydali na naší oblíbenou moravskou základnu do Přerova. Systém celkem klapl - kanoistická společnost s Přerova nás odvezla i přivezla nazpět a tak bylo vše pohodlné a v poklidu.

Před výjezdem do Jeseníků jsme vzdali hold naší 96-ti leté babičce, která je stále dík péči tety Evy v dobré kondici. Takovéto provoněné letní odpoledne s osvěžujícím větříkem co si pohrává s listy 12 metrového ořešáku, který pamatujete jako malé děti, že jste ho mohli přeskakovat. Závěrem těchto moravských návštěv je vždy zasteveníčko u stréca Jaroša a tety Zdeny a jejich bezedného demižónku vlastní slivovice.

Tato zmiňovaná akce byla napasována s ohledem na pátý měsíc těhotenství, volili jsem tedy mírný přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku s kvetoucím loukami, všudypřítomnou po smole vonící klečí. Přesun proběhl přes Šternberk, kde jsme jen tak pro splnění úkolu :) zastavili v centru a nahlédli do nádvoří hradu a jeho okolí nevynechaje náměstí s impozantním kostelem Zvěstování páně, který vévodí náměstí a jako perličkou se mu tyčí před schodištěm morový sloup..každopádně návštěvu doporučujeme!!.


Šternberk je moravské město ležící na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. S necelými 15 tisíci obyvateli patří k menším městům České republiky.
Historické jádro města je jednou z nejcennějších městských památkových zón na Moravě.

____Foto .. Hrad Šternberk vlevo - První písemná zmínka pochází z roku 1269, hrad však byl založen již po polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka, který se zasloužil o odvrácení vpádu Kumánů v roce 1253 a který byl odměněn titulem královského číšníka a bylo mu poskytnuto zdejší okolí. Koncem 14. století, kdy byl hrad ve vlastnictví litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka, docházelo ke stavebním úpravám a hrad byl změněn na biskupskou rezidenci. Roku 1397 získal hrad Petr z Kravař, roku 1430 ho obsadili husité. Od Kravařů hrad vyženil Jan Berka z Dubé a Lipé a na počátku 16. století došlo na hradě k dalším úpravám. Přestavěný hrad roku 1570 vyženili potomci Jiřího z Poděbrad knížata z Minsterberka, kteří ho vlastnili až do vymření rodu v polovině 17. století. Mezitím hrad za třicetileté války značně utrpěl. Na přelomu 17. a 18. století koupil hrad kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Hrad nejdříve nebyl opravován a chátral, avšak po roce 1886 byl regotizován a opraven v romantickém duchu. Rodu pánů z Lichtenštejna byl hrad až do roku 1945.,

____Kostel Zvěstování Páně a mariánský morový sloup napravo - Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m. Věže jsou vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby, která spojuje kostel s klášterem. V našem století kostel značně utrpěl. V roce 1927 shořely barokní varhany. Nahrazeny byly roku 1930 nynějšími varhanami. Břidlicová střecha značně chátrala a tím trpěla stropní výmalba. V roce 1969 bylo započato s obnovou střechy, byla pokryta novou břidlicovou krytinou. Náklad činil 2 miliony korun. V roce 1979 byla dokončena oprava fasády kostela.
Vzácnou památkou šternberského kostela je tzv. Šternberská madona, kamennná socha z konce 14. st., patřící do okruhu krásných madon. Je trvale umístěna v kapli státního hradu Šternberk.

Byl vytipován hotel Anenská huť který na pohled nevypadal úplně v kondici, bohužel tedy jen zřejmě díky vlastníkům, kteří si vlastně tak krásnou chalupu ani nemůžou dovolit, ale tak už to v naší společnosti chodí, že chudák prostého ducha zdědil po podnikavých předcích majetek, který ještě po 40 let spravovali větší chudáci bez smyslu pro cokoliv :)

1. den cca. 14 km (převýšení 500m) - Celá akce byla koncipována pro těhotné v pátém měsíci s jemně posunutým pudem sebezáchovy :), kde ovšem nadřazeným bezpečnostním systémem je tzv. "jiný stav" který budoucí mamince nedovolí nic co by bylo v rozporu se zdravým rozumem. Samozřejmě je úspěšnost podmíněna doprovodem, který je schopen nést za dva (tedy alespoň za letních dní v horách - dvakrát spacák a karimámy, dvoje oblečení, lékárnička a nutné vybavení a samo něco na zub - to vše v případě, že nedorazíte do předem zajištěných noclehů ve vytipovaných chatách). Ovšem hřeben jesenický není nijak terénně komplikovaný. V podstatě po překonání převýšení - v našem případě z výšky motorestu Skřítek na úroveň hřebenovky - cca. 450m výškových, pak se již o nic dramatického nejedná.


_Zlom ve výstupu poznáte, ocitnete-li se v bodě pojemenovaném v mapě "ZELENÉ KAMENY" (1250 m.n.m.). Jedná se o poměrně rozsáhlé kamenné moře - poslední stadium vývoje mrazového srubu rozpadajícího se na bloky. Daleký výhled jižním a východním směrem - Luxus při počasí jaké jsme měli...

__Pak už cesta odsýpá, jemně se vlní, je krásné počasí, cestu lemují v tomto období různé keříky a kvítky obletovány hmyzem, zkrátka fauna a flora, nad kterou se vyplatí pozastavit. Konec konců jsme tu i kvůli ní a tak proč si o ní neco z netu nevysosat jako přílohu vizuální stravy. Nakonec jednou zůstane asi jen u obrázků a jejich popisů, to je narozdíl od té zranitelné divoké přírody nadčasové :) Začíná to vřesy (jak jsme se tedy dočetli .. CALLUNA VULGARIS (L.) Hull. – vřes obecný
____Co se týče značení od Skřítku, jde se po zelené (rok 2009) a zlomem ve stoupání je asi pocitově Jelení studánka.

Jelení studánka (Hirschbrunnen) leží na hřebenu Vysoké hole ve výšce 1311 metrů, svou polohou náleží k bruntálskému okresu. Vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka, což je jedna ze zdrojnic Podolského potoka, který se u Velké Štáhle vlévá do Moravice. U studánky je postavený zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na Praděd, který vybudovali členové Horské služby za pomoci bývalého Okresního národního výboru v Bruntále. Poblíž Jelení studánky roste mnoho druhů vzácné květeny, mezi nimi například DIANTHUS SUPERBUS L. subsp. SUPERBUS – hvozdík pyšný pravý
_____
Roku 1774 zřídil 1,5 kilometru severně od Jelení studánky mnich velehradského kláštera ovčinec, který roku 1779 vyhořel. Místo bylo nazýváno U tří studánek.Jelení studánka je důležitou křižovatkou cest, lze od ní vyrazit po zelené přes Břidličnou, Pecný, Pec a Ztracené skály na Skřítek (zelená stezka) nebo okolo Čertovy stěny a Špičáku do Vernířovic (žlutá stezka, 7,5 km) nebo pokračovat po červené cestě po hlavním hřebenu přes Jelení hřbet, Velký Máj, Kamzičník a Vysokou holi.

_____Jelení studánka nedávno prošla rekonstrukcí a je opravdu v kondici, není problém s ní počítat i v zimě včetně přespání - na lavicích či na podlaze (kamenné), řekl bych, že se dá celkem dobře asi i využít půdičky - tam se vám to bude věšet :) Samozřejmě je potřeba chůzi střídat nejen s přestávkami "na malou" ale i na posilněnou, voda z pramene je výborná a svačinka k ní nemá chybu - rajčátka ze strýcovy zahrádky určitě s sebou !!

______Cestou míjíte několik vyvýšenin s luxusním rozhledem do krajiny, cestu nelze splést a vysoká tráva v prosluněných sedlech vábí k odpočinku né-li ke zdřímnutí. Květenu obšťastňují Okáči .. jak jsme zjistili - místní endemit Okáč horský - Erebia epiphron...viz. atlas, jde o unikátní endemický poddruh s navýsost omezeným rozšířením. Větší jesenická i krkonošská populace jsou velmi početné a nacházejí se v přísně chráněných územích.
______
... potulování se lomí, probouzíme se kdesi pod strání na louce. Louky se zabarvují do růžova jak se blížíme k Petrovým kamenům. Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta L.) je rozeseté kam oko jen dohlédna, krásná podívaná. Cílem je Horský hotel FIGURA, kde jsme si den předem zarezervovali ubytování .. cca. 300,- Kč dvoulůžko s koupelnou na pokoji. Hotel co do komfortu je důstojnou volbou, jen ta architektura...adresa -
Malá Morávka 256, 793 36 Malá Morávka, Jeseníky,
tel.: Recepce hotelu: +420 554 779 023-4

______Lákala nás i Barborka, její poloha je luxusní - v úpatí Pradědu s okolní rozbujelou vegetací mezi smrčinou tak charakteristickou pro tuhle část, ale domluva byla komplikovaná. Volba místa byla z důvodu ranní procházky druhého dne podél Bílé Opavy..to by děti měli vidět !! Od Barborky by to znamenalo druhý den po modré, takto nás čeká žlutá s vazbou na modrou a nazpět po žluté - divoké, jak jen může být.

_____Co se týče hřebenovky, Petrovy kameny už máme na dohled, louky jsou kolem opravdu romantické, zřejmě dobrá volba co do období, sjezdovky se zdají býti opuštěné a minimálně několik let mimo provoz a rostlinstvo jako by to svou rozbujelostí oslavovalo...vypadá to opravdu šťavnatě. Podvečer se probarvuje a dostává na sytějších tónech.. Ve svahu mezi kapradím kvete havez česnáčková - ADENOSTYLES ALLIARIAE (Gouan) Kerner. Dá se tušit, že nedaleko je nějaké prameniště, neboť rostlině se daří ve vhlčích půdách jak jsme se dočetli. Sestupujeme po červené, která nás zavede až přímo před hotel. Fotíme další místní zajímavost - Zvonek vousatý, Campanula barbata - je silně ohroženým druhem našeho rostlinstva a stejnou ochrannou kategorií je chráněn i zákonem (§2). Dříve se hojně vyskytoval nad horní hranicí lesa v Hrubém Jeseníku a na Kralickém Sněžníku, kde však v posledních 20 – 30 letech z velké části vymizel.Samozřejmě GPS je nám opět zábavou i když v téhle oblasti je asi zbytečná. Na druhou stranu, pokud by člověka překvapilo počasí, máte velmi dobrou pomůcku co do odhadu vzdálenosti a bloudění je vyloučeno :) a vzhledem k těhotným je jisté, že chcete mít stoprocetní jistotu, že máte vše pod kontrolou, takže doporučuji. My měli v plánu denně ujít max 10 km, což se celkem stran vytýčení jednotlivých cílů povedlo a Katka, bych řekl, ani únavou netrpěla. Hotýlek nakonec příjemný, dobrá večeře a TV program na večer:) Ráno je v plánu sestup k výchozímu bodu trasy podél Bílé Opavy.



____2. den (cca. 15 km, převýšení cca 600m) je ve znamení přesunu na chatu Švýcárnu, poměrně krátký úsek, který jsme zpestřili zmiňovaným výletem "na lehko" podél Bílé Opavy. Kolem půl sedmé vyrážíme, rána jsou luxus, takový ten ranní opar a dlouhé stíny vycházejícího slunce, na louce nad říčkou se modrají Stračky vyvýšené - DELPHINIUM ELATUM L. v různých odstínech modré - (nalevo). Časem se údolí říčky otevírá, nedávné polomy jsou znát. Pomalu se napojujeme na žlutou a vyrážíme podél toku. Břehy jsou lemované Omějem šalamounkem - Aconitum plicatum.. viz. níže - moc pěkná bylinka :)

____Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy - nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na sedmi informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Zatímco v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády, v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt. Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní most z železobetonových panelů na ocelových traverzách. Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka. V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní 1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého, několik desítek let opuštěného. V údolí Bílé Opavy se zachovaly původní horské smrčiny – smrkový prales – s charakteristickou růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem. V dolní části údolí jsou místy na březích Bílé Opavy zbytky původních potočních olšin s olší šedou. V nejvyšších částech rezervace přechází na svazích Pradědu přirozená smrčina parkovitou hranicí lesa do subalpínských nelesních ekosystémů.Výše zmíněné jesenické smrky se vyznačují úzkými válcovitými až sloupovitými korunami, esovitě prohnutými deskovitými větvemi skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztlustlými. Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám: na jejich úzkých korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy.Jesenické smrky v rezervaci Bílá Opava představují původní, lidskými zásahy neovlivněný horský prales. Táhne se v pruhu od Ostrého přes údolí Bílé Opavy po úbočí Suti, Vysoké hole a Temné. Podobné, ale už menší porosty jesenických smrků jsou i Malé kotliny, u Alfrédky, pod Pecným a na severním svahu Pradědu.

 
 

____Terén byl místy divoký a skalnatý, ale je to zvládnutelné - chce to svačinku a časté pauzy a odměnou je překrásné prostředí. Když vycházíme k hotelu vyrážejí první turisté, v takový moment si člověk další rozměr brzkého vstávání. Dáváme snídani na hotelu, bereme krosnu a vyrážíme s davem vystoupivším z autobusu po asfaltce, která směřuje na vysílač. Po chvíli jsme opět sami - vysílač vynecháváme a jdeme smrčinou směrem ke Švýcárně. Opět proběhlo den předem zarezervování pokoje, které kupodivu vyšlo a tak máme pěkný výhled do údolí. Ubytování n noc je většinou komplikací, ale podařilo se. ... cena cca. 250,- Kč/osoba. Po výborném obědě, opravdu dobře vaří, vyrážíme na obchůzku, u chalupy je pomník jakýmsi horolezců, kteří zřejmě nedopadli nejlépe a nad ní je jak v záhonku vysázená Pažitka pobřežní horská. Poloha chalupy splňuje představy romantika a okolí je opravdu šťavnaté.

____Turistická chata Švýcárna se nachází na nejfrekventovanější části hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem v nadmořské výšce 1304 m n m. Jedná se o jeden z nejstarších objektů. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu.Dnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování.
Od chaty vede celá řada turistických c
est: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penzionu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou.

TCH Švýcárna
Adresa: Kouty nad Desnou 74
Poštovní adresa: Josef Figura, Malá Morávka 256, 793 36,
Telefon: +420 554 779 018
Mobil: +420 737 249 573 - p. Lancová
 

____3. den (14 km, klesání cca. 600m) ... je ve znamení dosažení finálního bodu třídeního putování - Karlovy Studánky. Já nádherné ráno, kolem sedmé jsme na chalupou zahaleni klečí, opravdu krásná cesta. Na hřebínku dáváme jak jinak než romantickou snídani, úžasný rozhled do kraje, v této části se i nabídne pohled, kde je civilizace jen těžko k zahlédnutí. Jde se po modré - poměrně strmé klesání, ale těhule to zvládnou, chce to pomalu a pěkně s hůlkami - nazvali jsme to pracovně "pavoučkování" trochu dětisnké..ale ony ty stránky v tomhle duchu stejně jsou všechny .. takže tak :)). Ale přecejen klesání se zdá býti dlouhým i dále a tak při odpočinku a posílení u záviděníhodně posazené chatě (asi Jiřího ch.) měním směr na neznačenou trasu. To bývá vždy rizikem, obzvláště, když v cíli je vytipován jediný bus v tom dni, který by Vás dovezl na výchozí místo ke Skřítku. kde parkujete autem a vzdálenosti jsou nemalé..že. Každopádně volíme vrstevnici kolem vrchu Sokol, kde je v mapě ještě značena zpevněná cesta. V opačném případě by se muselo sklesat po modré až Vidlům cca z. 1100 m.n.m. na nějakých 770 a pak to zase nastoupat. Po několika kilometrech si už libujeme, jak jsme dobře rozhodli, převýšení není velké, jen se cesta vlní a nakonec se dostáváme přímo nad Karlovu Studánku. GPS navigace v tomto případě byla nutná, cestou je spousta rozcestí, těžko se bez ní bezchybně rozhoduje .. tyto větičky věnuji Radkovi, který to tedy asi s největší pravděpodobností číst ani nebude, ale velmi kladný vztah k navigaci. Květena jen bují, je zde spousta mých oblíbených Náprstníků v barevných variacích od bílé až po sytě růžovou. DIGITALIS PURPUREA L. – náprstník červený - Statná zpravidla dvouletá bylina, 60–180 cm vysoká, s nachovými, ale vzácně i bílými květy - což se podařilo zachytiti. .

 


____Napojujeme se v nejvyšším bodě na asfaltku, ale brzy se nám vyloupne pěšina v lese - neznačená (v jistotě, že nejdete špatně, vás opět udrží navigace:) , která se vine až k Bílé Opavě, pár desítek metrů pod naším výchozím bodem předešlého dne. Cestu do Studánky je možné si zpestřit pěšinou vedoucí po modré - podél lázeňského náhonu - sejdete tak až v úplném jadérku městečka. První co nás zajímá je místo výjezdu busu, máme ještě rezervu cca 1,5h - takže zast v pitném pavilonu nás nemíjí. Voda je opravdu výtečná, jemně perlivá - luxus!! Jedná se o dřevěný pavilón s krytým pramenem a velkou prosklenou plochou, kde je možné si nabrat z několika vývodů železitou vodu. Opuštím u v stupu svou hůlku, která mne doprovázela po celý ten čas .. jedno oko nezůstalo suché :) Pak následuje občerstvení + kafičko.

____Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu (800 m). Leží na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy a zasahuje do rezervace okolo Pradědu. Vedle lázeňství je i známým horským rekreačním střediskem. V dnešní době patří jednoznačně k místům s nejvyšší čistotou ovzduší.

____Lázně Karlova Studánka vznikly v roce 1785 na místě staré železářské osady Hubertov. Prvními lázeňskými domy byly Hostinský dům (Bezruč) a Knížecí dům. Dnešní jádro městské památkové zóny tvoří dřevěné lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu vybudované v letech 1803 až 1893. Typická je pro ně právě architektura, jenž dodává celé Karlově Studánce jedinečný kolorit. Nachází se tady kaple svatého Huberta z roku 1758, venkovní geologická expozice kamenů s 340 exponáty dokumentující geologický vývoj celého Jesenicka na jednom místě a umělý vodopád. V části obce nazvané Hubertov stojí lovecký zámeček tehdejších majitelů panství.
Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého díky rašeliništím. Lázně jsou vhodné pro léčení nemocí onkologických, pro léčbu vysokého krevního tlaku a onemocnění cév. Souběžně se zde léčí i doprovodné pohybové nemoci - kloubní a páteřní potíže. Ideální jsou i pro léčení dýchacích cest - chronické záněty hrdla, dutin, hlasivek, nosu, průdušek, plic. Léčivé prameny je možné ochutnat a stočit např. v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův, nebo v domě Libuše.

____Čekání na bus bylo trochu napínavé, dokonce na čas jeden přijel, ale směřoval do Olomóca a tak to vypadalo bledě, dokonce na to, že jsme čekali cyklobus, nikde žádný cyklista...Nakonec jsme se dočkali a naprosto sami jsme odjeli směr motorest Skřítek, člověk se až podiví při tom servisu, že nikdo nevyužije těhle služeb. Cestou pozorujeme v dáli hřebenovku, kterou jsme absolvovali a cca. za 40 minut jsme na parkovišti u auta. Zbývá už jen přesun do Anenské huti, ubytování, večeře ... prošli jsme se ještě po okolí, zahlédli nad hlavou čápa černého a šli se pomalu připravit na přesun do Čech.


____4.den vyrážíme ráno směr Čechy, krajina je úžasná, bereme to okreskami k vodní nádrži Pastviny, je opět krásně a koupačka vábí. Odpoledne teplota nabírá na síle,vypadá to z toho dusna na bouřku. Na noc jsme jsem vytyičil kemp Vochtánka pod hradem Potštejnem. Kemp vypadá luxusně, úžasné místo ipro děti, je tu kombinace ubytování rodičů a dětského indiánského tábora s koňským stádem a to vše zahalené do bujné vegetace při řece Divoké Orlici. Jedna chatka ze tří je volná, slušný servis i stran kuchyně - dáváme večeři. Pěkně se zatahuje. V noci začíná ta pravá divočina, která byla celý den ve vzduchu - vichřice s buřinou, to je teprve romatika v chatičce, pozoruji chvilku venku v záři blesků, jak někteří marně staví bortící se stany :) ráno se všichni nakonec budí na místním krytém podiu..


Historie hradu Potštejn

Gotický hrad byl vystavěn na kuželovitém kopci Půtou z Potštejna z rodu západačeských Drslaviců v rozmezí let 1270 až 1287. V roce 1339 byl dobyt, zabrán a rozbořen Karlem IV. Majitel hradu, loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna byl zabit. V letech 1346 až 1355 byl hrad z příkazu Karla IV. znovu obnoven jako pevnost. V roce 1399 byl hrad obléhán vojsky panské jednoty. Roku 1432 byl obléhán znovu a posádka se tehdy vzdala až po půl roce. Roku 1435 jej získali Krušinové z Lichtenburka a po nich v letech 1454 až 1495 byl majetkem Jiřího z Poděbrad a jeho synů. V roce 1495 byl prodán Pernštejnům, kteří hrad během 16. století přestavěli na renesanční rezidenci.Roku 1622 poslední majitelé Hrzánové z Harrasova hrad prodali, zůstal opuštěný a postupně zpustl. V 18. století pobořen hrabětem Chamaré, který zde hledal údajný poklad Mikuláše z Potštejna.[1] Také zde vzniklo poutní místo.[2].
Nyní je zřícenina patřící obecnímu úřadu opravována. Zpřístupněna veřejnosti byla roku 1994.

____Vlastní hrad má kruhový půdorys a chránily jej tři podkovovitě soustředěné hradební zdi. Kapličky křížové cesty s kalvárií u druhé brány (obnovené v 90. letech 20.století). Na jihu fortifikačního systénu mezi prvním a druhým obranným pásmem stojí kaple Sv. Schodů, postavená majitelem panství hrabětem J. A. Harbuvalem Chamaré podle jeho plánu v letech 1762 až 1766. Kaple byla v roce 1791 Josefem II. zrušena, obnovena 1831 a zasvěcena Sv. Janu Nepomuckému. Pod podestou bývalo sídlo poustevníků. Druhá kaple Sv. Jana Nepomuckého stojící v centrální poloze hradu byla nedávno obnovena a zastřešena.

____My dali ráno takový pěší okruh hore k hradu, bylo pondělí - tak tedy i s vědomím, že je to den kdy je obvykle na památkách zavřeno..a bylo.