Lesní chata "Na Tokáni" - Tokáň, Tokáň 127,
Chřibská 407 44
Olivovci, Netíkovci, Brettlovci a Dvořákovci
|
|
Mapa č.1
|
V hloubi lesů Národního parku České Švýcarsko se nachází dřevěná chata Na Tokáni. Pro mimořádnou atmosféru a pro svou ideální polohu je vyhledávána především skalními turisty. Chata nabízí levnější ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích bez vlastního příslušenství. Chata Na Tokáni se nachází na nádherném místě okolních lesů národního parku. Od chaty vede mnoho značených turistických a cyklistických tras. Ubytování Na Tokání pro Vás jistě bude příjemným zážitkem. Pobytová taxa zahrnuta v ceně ubytování.
<--- Výletnická trasa č.1
I přes nepřízeň počasí vyrážíme na vábivý okruh, kdy vyvrcholením se má státi restaurace v obci, která se ve chvíli kdy je tak akorát čas na oběd, jeví na místě jako zaniklá. Jde o bývalou německou vísku, kterou zřejmě pohltila doba. Návrat je již trochu únavný, kristián spí v manduce, sem tam je přebalen na nějakém pařezu pod pláštěnkou. Formátování na přírodního muže započalo :) |
|
|
Výletnická trasa č.2 - Cynklookruh ve stylu "tady je nemecko!"--->
historie místa: Již koncem středověku tu bývala strážnice a útulek panských myslivců, v jeskyňce, vytesané ve skále za jednou z chat, je letopočet 1563. Majitel panství hrabě Kinský tu dal postavit několik srubů, které využíval se svými hosty při lovech tetřevů (odtud název).
V 19.století, v době rozvíjející se turistiky, sem přicházeli četní obdivovatelé přírodních krás Českého Švýcarska, kteří se odtud vydávali na průzkumné cesty do okolní divočiny. Sruby uvádějí již první tištěné průvodce po této oblasti z let 1864 - 1882. Původní stavby lehly popelem při velkém požáru v roce 1905, kdy byla zničena i velká sbírka zde umístěných loveckých trofejí. Na jejich místě pak byly vystavěny dnešní objetky v alpském slohu, připomínající tyrolské lovecké zámečky.
|
Mapa č.2 |
|
|
Mapa č.3
|
Jižně od srubů se zvedá skalní blok, na jehož vrcholu je vytesána nádrž na již zaniklý bazének.
Lovecký areál Na Tokání se neblaze zapsal do české historie v létě roku 1938, kdy tu hrabě Kinský hostil britského lorda Runcimana, během pobytu se vyslanec britské vlády sešel s prohenleinovskou německou šlechtou z Čech a Moravy, která s ním jednala o odtržení Sudet. Mezi vyjednavači nechyběl ani kníže Hohenlohe, na jehož zámku Červený Hrádek u Chomutova se později Runciman sešel i s K. Henleinem, aby dojednal podmínky okleštění Československa.
Dnes slouží budovy převážně jako penziony
KKyjovským údolím říčky Křinice a hlubokými lesy
Kyjov – Kyjovské údolí – Zadní Doubice – Hadí pramen – Kuní vrch – Kyjov
- Náročnost: asi 5 hodin, nenáročný terén.
<--- Výletnická trasa č.3
|
|
|
Mapa č.4
|
<--- Výletnická trasa č.4 - tzv. Houbařská bez hub
Ještě něco k ubytování :
Psi pouze do středního plemene!, Lůžka: 2xpětilůžkový, 2x 4 lůžkový, 1x 3 lůžkový, 2x 2 lůžkový pokoj.
Nabízené služby :, Restaurace, Terasa, Parkoviště, Zahrada, Počet pokojů: 8
Cena za osobu na 1 noc 400 Kč
Cena za osobu 2 noci a více 400 Kč
Pes 50 Kč
Dítě 0-2 let bez nároku na lůžko 150 Kč
Cena za osobu/noc/apartmán 450 Kč
Cena zahrnuje: snídaně
|
|
|
|
Výletnická trasa č.5 - přičichnutí si k červené --->
Po nejkrásnějších skalních vyhlídkách Českého Švýcarska
Jetřichovice – Mariina vyhlídka a Vilemínina stěna Rudolfstein - Pohovka – Jetřichovice (případně z Pohovky dále na Šaunštejn|
- Náročnost: asi 5 hodin, poměrně náročná trasa se strmým stoupáním i klesáním..
|
Mapa č.5 |
|
|
Výletnická trasa č.6 - Pravčická brána --->
Mezní Louka nabízí ideální podmínky pro stravování a tak se po dobrém obědě vydáte Gabrielinou stezkou dále směrem na Pravčickou bránu.
Cesta vám bude trvat asi hodinu a půl a čeká vás na ní jak krátké stoupání tak i pohodlná chůze po rovinaté cestě vinoucí se úpatím skalních stěn s ohromující výškou, dosahující až sta metrů. Kombinace s mandukou není překážkou :) Cestou minete množství zajímavých skalních útvarů jako Homoli, či Velký Pravčický kužel a nahlédnete do monumentálního Pravčického dolu z nové vyhlídky vybudované správou parku. Po závěrečném výstupu k Pravčické bráně si můžete odpočinout v restauraci Sokolí hnízdo, která se nachází v těsném sousedství Národní přírodní památky Pravčická brána. Rozhodně neopomeňte závěrečný výstup na skalní vyhlídky nad restaurací. Nabídne se vám odtud úchvatný výhled na převážnou část nejkrásnějších partií Českého Švýcarska, zejména směrem na Václavskou stěnu, Matz-Seidelovy stěny a Stříbrné stěny, Malý Pravčický kužel a především na samotnou Pravčickou bránu s Růžovským vrchem v pozadí...
|
Mapa č.6 |
|
|
Mapa č.7
|
<--- Výletnická trasa č.7 - tzv. "Horem - pádem"
Těžko charakterizovat trasu, každý měl svou slabší chvilku - Vojta by si asi svůj závěrwčný komentář při krkolomné výstupu s kolem na rameni za rámeček nedal :)
|
|
|
|
|
Závěrem :
Českosaské Švýcarsko svou rozlohou více než 700 km2 představuje jedno z největších území v Evropě, které je dosud relativně málo pozměněno působením člověka. Přispěla k tomu především divoká nedostupnost skalnaté krajiny, která odedávna vzbuzovala v lidech úctu a nedovolila zde vzniknout většímu osídlení. K hlavním faktorům biodiverzity Českosaského Švýcarska patří unikátní geomorfologie pískovcového skalního města s častými teplotními inverzemi a dále přítomnost kaňonu Labe, hlavního biokoridoru, kterým je česká kotlina spojena s okolní Evropou. Na rozmanitosti přírody se podílejí i průniky terciérních vulkanitů, které dnes tvoří krajinné dominanty s bohatými a úrodnými půdami ve svém okolí. K nejvzácnějším druhům fauny, se kterými se lze v Českosaském Švýcarsku setkat, patří sokol stěhovavý, čáp černý, rys ostrovid, vydra říční, losos obecný či chrobák černý. K nejvzácnější flóře patří šest druhů orchidejí, violka dvoukvětá, čípek objímavý, rojovník bahenní a mnoho druhů kapradin, mechorostů, lišejníků a hub. Rozmanitost živé i neživé přírody umocňuje harmonický soulad s památkami lidové architektury, které se v podobě hrázděných a roubených podstávkových domů dochovaly v obcích..... viz. http://www.ceskesvycarsko.cz
|
lightbox gallery in dreamweaver by VisualLightBox.com v5.4
|