A
..... M a l á_ F a t r a _- _2 0 0 6 .....
Rok se s rokem sešel, my opět vyrazili do moravských krajů, navštívit tetičky, babičky, strýce. Opět ubytování v Přerově, podnikly jsme několik spanilých jízd po okolí Dřevohostic, Holešova....podél Bečvy, navštívěje tak ty nejbližší. Jako bonbónek byl naplánován přechod hřebenové trasy Malé Fatry. Zcuka jsme dali na Chatě pod Suchým, kde jsme se nakonec sešli v hojném počtu 5-ti členů - krom nás ještě dorazili Hanka, Sýsa a Ráďa. Společný výstup na Suchý byl naplánován na 1.9. My s Katkou provedli přesun z Přerova do Žiliny 30.08. a přes Starý hrad postupně vystoupali na chatu již o dva dny dříve. Počasí celkem přálo, obloha byla polojasná, zvedal se vítr aby nakonec k večeru pořádně sprchlo. Druhý den už pršet nepřestalo, což svým způsobem trochu ohrozilo celou akci, neboť na výstup zbylých členů skupiny vyšlo dosti nepříznivé počasí a co víc, chyběla ta správná vize lepších zítřků, kterou každý, který si vyčlení dva dny dovolené v cizích krajích, tak trochu ztrácí.
Všeobecný popis národního parku Malé Fatry
 Vyhlášeno za chráněnou oblast v roce 1967. V roce 1988 byla CHKO překategorizována na národní park, výměra 22 630 ha, ochranného pásma 23 262 ha. Stanování, táboření, bivakování, jízdy na horských  bicyklech, lety na rogalových křídlech a paragliding jsou nepřípustné. Horolezeckou činnost je možno vykonávat jen na lokalitě Mních v čase od 15.8. do 28.2. následujícího roku.
 
Popis trasy
Červená hřebenovka

Strečno (360) - Starý hrad (420) 3/4 hod (červená)
Starý hrad - chata pod Suchým (1075) 2 hod (červená)
chata pod Suchým - Suchý (1468) 1 1/2 hod (červená)
Suchý - sedlo Vráta (1462) 1/4 hod (červená)
sedlo Vráta - sedlo Priehyb (1462,1) 3/4 hod (červená)
celková délka = 5 1/4 hod
cesta opačným směrem bude asi o dost rychlejší
řetězy, lávky: nejsou
Ze zastávky Strečno (před tím ale můžete zajít na hrad Strečno = ze zastávky Strečno chvilku po červené přes řeku Váh, vstupné na hrad asi 45 Sk) proti toku Váhu přes vesnici Nezbúdská Lúčka. Dál přes louky a mírným stoupáním stále proti Váhu až na rozcestí s modrou ke zřícenině Starý hrad. Starý hrad stojí na ostrém hřebeni nad údolím Váhu (asi z r. 1235).
Pokračuje se prudším stoupáním na Plešel (980,8), mírným stoupáním na chatu pod Suchým (pramen vody, občerstvení), do sedla Príslop pod Suchým (1202) a strmě na vrchol Suchý. Z něj mírným klesáním do sedla Vráta, přes Stratenec (1512,6) a klesáním do sedla Priehybce .
Úsek mezi Suchým a sedlem Vráta patří k nejhezčím částem malofatranské hřebenovky.
Pravda, úsek k chatě je opravdu tak trochu nekonečný, ale cestou se nabízí spousta výhledů, Strečno, Starý hrad, který se párkrát ještě pohledem nabídne cestou vzhůru. Pokud Vám přeje počasí je to ideální způsob stoupání, v dešti bychom asi nedoporučili, ale v tom případě je k dispozici ještě tuším modrá či prostě zpevněná komunikace, využívaná i k zásobováni chaty. Jinak hub cestou sposta, i tetřev Vás sem tam zahlédne, nemluvě o mlocích, kteří při deštích opuštejí své komůrky. Jak bylo již zmíněno, druhý den jsme celý strávili celý na chatě, obsluha trochu myšlenkově i názorově vyhraněná, přespat za 150,- je možné pouze jednu noc, pak Vás přestěhují do dvoulůžáku za tuším 250,- :) Ten den druhá část bandičky pomalu stoupala vzhůru aby dorazila kolem půl druhé, pár šílenců vyšlo do toho nekonečného deště a vychru...na hřebenovce to muselo být opravdu fajn, včetně půlmetrových výhledů....Jinak papričky od tety a stréca z Holešova, jsme nechali doma, ale je to mňamka!, tímto tetu se strécem zdravím!.


Popis trasy
Sedlo Priehyb (1462,1) - Malý Kriváň (1670,9) 3/4 hod (červená)
Malý Kriváň - Bublen (1510) 3/4 hod (červená)
sedlo Bublen - Velký Kriváň (1670) 1/2 hod (červená)
Velký Kriváň - Snilovské sedlo (1524) 1/2 hod (červená)
Snilovské sedlo - Chleb (1645,6) 1/2 hod (červená)
Chleb - Hromové sedlo (1636,2) 1/4 hod (červená)
celková délka = 3 1/4 hod
řetězy, lávky: nejsou
Z širokého sedla Priehyb mírné stoupání na vrchol Malého Kriváňa. Z něj se pokračuje ostrým hřebenem do sedla a pravým úbočím do Bublenu (mezi Bublenem a Malým Kriváněm pramen pitné vody). Z něj krátkým stoupáním na Pekelník a na Velký Kriváň. Z Velkého Kriváňa krátkým sestupem do Snilovského sedla (možnost lanovkou dolu na chatu Vrátna, lanovka jezdi asi od 8.30 do 15.30 hod, každou 1/2 hod).
Ze Snilovského sedla mírným stoupáním dobře vychozeným chodníkem na Chleb a sestupem do Hromového sedla. Cesta je nenáročná, nepatrná výšková převýšení, chodník dobře vychozený a za dobrého počasí pěkné výhledy.

Hromové sedlo (1636,2) - Poludňový Grúň (1460) 3/4 hod (červená)
Poludňový Grúň - Stohové Sedlo (1230) 1 1/2 hod (červená)
celková délka = 2 1/4 hod
řetězy, lávky: nejsou
Dobrá cesta po hřebenovce, pěkné výhledy. Od Hromového sedla prudší klesání do sedla v Stenách a pak na vrchol Stien. Cesta pak klesá přes vrchol Poludňového Grúňa do Stohového sedla.
Popis trasy to celé líčí v ostrých konturách, které se nám ovšem toho dne chvílema ztrácely v husté mlze. Ráno bylo milosrdné, déšť někdy k ránu ustal, z lesů se pářilo. Vystoupali jsme na Suchý a výhled stál za to. Mlha stoupala s námi a byly chvíle, kdy jsme se v ní doslova ztráceli. Až na Malý Kriváň byla ještě cesta šťavnatá, provoněná silicemi kosodřeviny, kterou bylo nutno se místy doslova prodírat, úžasné, slunce prohřívalo stráně. Na Malém Kriváni, zahaleni do mlhy, která by se dala krájet, jsme poobědvali, výrazně se ochladilo. Vzali jsme to přes chatu pod Chlebem, proběhl pozdní obídek, spaní jsme nasměrovali někde za Poludňovým Grůňom nad Stohovým sedlem.
Ráno bylo sladké, prosluněné, po mlze ani památky. Před námi se tyčil Stoh, Štefanovou měli jsme jako na dlani. Kafíčko s medem, papu...no zkrátka vyrazili jsme až před desátou :) Část této části hřebenovky nabízí asi nejúžasnější výhledy, my to vzali krosem přímo přes Velký Rozsutěc, malý jsme ten den vynechali a věnovali se raději Dierám v celé jejich délce.
 

Popis trasy 
Stohové sedlo (1230) - Stoh (1607,4) 1 hod (červená)
Stoh - sedlo Medziholie (1185) 3/4 hod (červená)
sedlo Medziholie - Velký Rozsutec (1609,7) 1 1/4 hod (červená)
Velký Rozsutec - sedlo Medzirozsutce (1200) 3/4 hod (červená)
celková délka = 3 3/4 hod
řetězy, lávky: asi 3 nenáročné řetězy v úseku výstupu na Velký Rozsutec, k samotnému vrcholu vede další řetěz
!!! ulehčení : výstup na Velký Rozsutec můžete obejít modře značenou cestou, která je zde popsána jako : Sedlo Medzirozsutce (1200) - sedlo Medziholie (1185) 1/2 hod (modrá),
její popis najdete na str. 12 jako poslední cestu v tomto průvodci.

Ze Stohového sedla po vyšlapané cestě strmějším výstupem na vrchol Stohu, jenž má tvar velké kupky sena, velký travnatý kopec. Ze Stohu nejdřív mírné, ale následně prudké klesání do sedla Medziholie.
Ze sedla Medziholie po červené strmě stoupající cestě, po stranách kleč jen někdy, pěkný výhled do okolí. Cesta kamenitá, asi tři opěrné řetězy. Na posledním úseku k vrcholu Velkého Rozsutce opěrný jistící řetěz (cesta dál pokračuje před vrcholem, není tedy nutné tento poslední úsek se řetězem absolvovat).
Za dobrého počasí je možno vidět vodní nádrž Oravu. Při sestupu do sedla Medzirozsutce cesta kamenitá zpočátku bez kleče, pak ale po obou stranách hustá kleč. Kousek za Medzirozsutcem ve směru na Malý Rozsutec je pramen pitné vody.
!!! Úsek sedlo Velký Rozsutec - sedlo Medzirozsutec je sídlem poměrně velkých hovad (vlastní zkušenost), jejichž kousnutí vám dodá postavu kulturisty (jsou snad 3 x větší, než v Čechách). Doporučuji repelent nebo dlouhé kalhoty + rukávy pokud se chcete nějak na tomto úseku zdržovat či chodit pomalu. Tento úsek je vhodné přeběhnout bez nějakých dlouhých zastávek. Pro pomalejší osoby, které výstup nezvládají dostatečně rychle, rozhodně nevolit výstup na Velký Rozsutec ze sedla Medzirozsutce! Tímto úsekem raději scházejte.

Podžiar (745) - Štefanová ( 625) 15 min (žlutá)
Dolné Diery (640) - Nové Diery - Podžiar (745) 1/2 hod (žlutá)
celková délka = 3/4 hod
řetězy, lávky: Dolné Diery - Nové Diery - nenáročné řetězy
U Dolných Dier se napojuje žlutá značka vedoucí mírným stoupáním proti toku potůčku zúženým prostorem s řebříky. Cesta pokračuje po uměle vybudované cestě nahoru od potoka na vyhlídku. Z vyhlídky pokračujeme dále až na Podžiar.
Z Podžiaru na Štefánovu vede pak jednoduchá (mírně klesající) vyšlapaná cesta. Za zvýšeného stavu vody se v úseku podél potoka jde i vodou. .

Poloha:
Malá Fatra se nachází v SZ části Slovenska. Je ohraničená na V Turčanskou, na Z Žilinskou kotlinou. Na S pokračují Kysucké vrchy a na J a JZ hraničí Malá Fatra s pohořími Žiar a Strážovskými vrchy. Oblast se nachází na území okresů : Žilina, Martin Dolný Kubín a z části i Prievidza.
Reliéf:
Podle typu reliéfu patří Malá Fatra svým výškovým rozpětím 340 - 1709 m do nižší hornatiny až velehornatiny, nebo nízké vysočiny až vysoké vysočiny.
Krasové formy:
Území je budováno horninami druhohor a z krasového pohledu ho lze rozdělit na dvě části:
a) území tvořené vápencem a dolomitem obalové a křížňanské série (oblast Malého Kriváňa, Belská dolina, závěr Vrátné - jeskynní útvary, krasové prameny, propasti,..... )
b) oblast dolomitu a chočského příkrovu (bizardní tvary reliéfu v dolomitech Sokolia, Bobot a obou Rozsutců, kde se vyskytují tiesňavy, kaňóny, vodopády, obří hrnce, peřeje, jeskynní útvary, polosuché dolinky, jeskyně)
Vodopis:
Převážná část patří do povodí Váhu a nepatrná část do povodí Nitry. Toky mají charakter bystřin, horských říček a potoků, mají prudký spád. Především v oblastech vápenitých hornin vznikly vodopády (největší a nejkrásnější je Šútovský vodopád, další se nachází v dol. Stohového potoka, v oblasti Dier a nad osadou Biela vodopád Padacia na V od Malého Rozsutca). .
Rostlinstvo:
Západokarpatská květena, obzvlášť bohatá flóra je na dolomitech a vápencích. Velký počet chráněných druhů rostlin (kozinec jižní, kozinec norský, očianka tatranská, vika velehorská, plesnivec alpínský). Nejvyšší polohy jsou porostlé skupinami kosodřevin.....
Živocichové:
Podobně jako flóra je i fauna bohatá na vzácné druhy živočichů, např. medvěd hnědý, rys ostrovid, vydra říční, kočka divoká, kuna skalní, lasice, hraboš polní, jelen, prase divoké, mlok karpatský, atd. .