CUBA


11.4.2007 - 04.05.2007
Kuba je stát v Severní Americe. Kuba je jednou z posledních existujících komunistických zemí. Na východě Kuby se nachází vojenská základna Spojených států amerických US Naval Base Guantanamo Bay, kterou Kuba v roce 1901 pronajala USA. Časový posun - 6 hod., 12 milionů obyvatel, z toho přes 2 milióny žijí v hlavním městě HAVANĚ. Kromě hlavního ostrova (největší ostrov Velkých Antil) patří ke Kubě ještě dalších 1600 menších ostrůvků, většinou neobydlených. Ze severu je omývána Atlantickým oceánem, z jihu Karibským mořem. Od roku 1969 byly v zemi rušeny Vánoce, obnoveny byly až v roce 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II. V květnu 2006 byl kubánský prezident označen americkým časopisem Forbes jako 7. nejbohatší hlava státu na zeměkouli, zhruba na úrovni britské královny. Castro toto veřejně v přímém televizním přenosu odmítl a mimo jiné deklaroval, že nevlastní ani jeden dolar. Pokud mu někdo toto vlastnictví dokáže, tak se zavázal k tomu, že se okamžitě vzdá všech svých státnických funkcí..
11.4. Santiago de Cuba 10:30 sraz na Ruzyňském letišti - 13:50 Řím - 06:00 (našeho času) Santiago de Cuba, přistání divoké - takové ještěrčí na neosvětlené runway. Celkem přibližně 19 hodin z "pokrokem" ochromlé flóry Žižkovské do osvěžující a bujaré flóry kubánské.
Santiago de Cuba
Město bývá označováno za klenot východní části ostrova. Rozkládá se v těsné blízkosti hluboké zátoky a vysokých hor a setkáte se zde s typicky uvolněným životním stylem a pestrou směsicí obyvatel - právě Santiago bývalo prvním místem, kam dorazily první lodě s africkými otroky. Město bylo založeno v roce 1515 Diegem Velasquézem a pojmenováno po španělském patronovi, svatém Jakubovi (Santiago). Pro svou výhodnou polohu se stalo branou do země a na čas rovněž hlavním městem. Jeho rozmach však netrval příliš dlouho - po opadnutí zlaté horečky, několika zemětřeseních a nájezdech pirátů se v roce 1553 guvernér ostrova Gonzálo Peréz de Angulo rozhodl přesídlit do Havany. Pět let nato byl dokonce vydán edikt, podle kterého veškerý zahraniční obchod musel směřovat přes Havanu, čímž bylo Santiago definitivně odsunuto do role dvojky - obr. pevnost Castillo del Morro.
*12.4. Santiago de Cuba* Většina zajímavých míst se nachází v historickém centru města, v bezprostřední blízkosti charismatického náměstí Parqué Céspedes. Toto místo, (původně pojmenované jako Plaza de Armas) je vyhlášenou zónou místních lehkých dam, lovících mezi turisty své zákazníky. Na východní straně parku se nachází stylový hotel Casa Granda, kde jsme v zajímavé společnosti noblesní dámy zakleté v černošském mužském těle trávili polední hodinku při doutníčku a kávě. Celý park je obklopen řadou skvostných budov. Naleznete zde radnici Ayuntamiento, někdejší sídlo guvernéra Kuby (Casa del Gobierno), bývalou vilu Diega Velasquéze (nyní Museo de Ambiente Cubano), či slavnou katedrálu Catedral de Nuestra Seňora de la Asuncion. Tato katedrála byla původně postavena v roce 1522, přičemž posléze byla několikrát zničena piráty a zemětřesením, a opět znovu postavena. Nad vchodem do katedrály můžete spatřit postavy andělů a sochy Kryštofa Kolumba a Bartolomée de las Casas, ochránce Indiánů. Současná podoba katedrály pochází z roku 1818 a nejlepší pohled na ni je ze střešní barové terasy hotelu Casa Granda. Nedaleko od katedrály se nachází Balcon de Velasquéz, replika původní pevnosti, střežící vjezd do přístavu. Opačným směrem od Parqué Céspedes, směrem k Plaza Dolorez, se nachází další pamětihodnost, kterou by si návštěvník Santiaga neměl nechat ujít - Museo Emilio Bacardí Moreau. Jedná se o muzeum, které založil někdejší starosta a rumový magnát Emilio Bacardí Maureau v roce 1899. Základem expozice jsou soukromé sbírky Bacardího, které shromaždoval několik desítek let. Kromě uměleckých děl jsou tu k vidění i biče a řetězy na otroky, dřevěné podložky k usekávání rukou či nohou a řada dalších předmětů přibližujících koloniální období Kuby. My jsme se přes většinu těchto kulturních lákadel vydali směrem k pizzerii a občerstvili s místní nabídkou - pizza de Jamon v přepočtu za 10 Kč,- nebo spaguettis Napol za 5 Kč,- (rozdíl mezi Cuban convertible peso a jejich pesem je veliký cca. 20,- Kč) Ubytování v soukromí, kolem 25,- CUC za pokoj nedaleko náměstí. Snídaně bohatá na ovoce všeho druhu, vajíčka na všechny způsoby, večer byl veselý, první ochutnávka doutníků a nejen doutníků. V Santiágu jsme trávili dvě noci, nechyběla projížďka károu z padesátých let, návštěva pevnosti. Další odpoledne bylo ve znamení montážních prací spočívajích v sestavení kol, pečlivě zabalených do miralonových návleků. Ráno přesun do Baracoy - na východ Cuby.

--------------Rozloha Kuby - 110 860 km2 (105. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel - 12 mil. obyvatel (70. na světě, odhad 2007), Hustota zalidnění - 102 / km2 (98. na světě), Jazyk - španělština, Náboženství - převážně 85% římští katolíci; dále protestanti, Svědkové Jehovovi, židé a santeriáni, Nejvyšší bod - Pico Turquino (1974 m n. m.), Hlavní město - Havana, Státní zřízení - socialistická republika s vládou jedné strany založené na ideích komunismu, Hlava státu - předseda rady státu a předseda rady ministrů Fidel CASTRO Ruz (premiér od února 1959 do 24. února 1976; prezident od 2. prosince 1976); první viceprezident Gen. Raul CASTRO Ruz (od 2. prosince 1976), Měna - kubánské peso a peso convertible (CUP, CUC)

Baracoa

		Je mnohými prohlašována za nejpůvabnější místo celé Kuby. Leží na pobřeží Atlantiku v krajině plné zelených kopců pokrytých hustými lesy s množstvím palem a kakaovníků, protkané půvabnými řekami. Právě zde poprvé přistál 28.10.1492 Kolumbus a právě zde pronesl onu památnou větu, že je to nejhezčí místo, jaké kdy lidské oko spatřilo. Místo pojmenoval Porto Santo a jako symbol záboru pro španělskou korunu zde nechal vztyčit dřevěný kříž (La Cruz de la Parra).
Dnes se tento kříž, považovaný za jednu z nevýznamnějších náboženských relikvií v celé Latinské Americe, nachází v malebné katedrále Catedral de Nuestra Seňora de la Asuncion, na okraji nádherně zeleného náměstí Parque Independencia v centru města. Pozor - katedrála bývá pro návštěvníky otevřena pouze v dopoledních hodinách. Výraznou dominantou okolí je stolová hora El Yunque (v překladu "kovadlina", 575 m n.m.), porostlá hustým deštným pralesem, ve kterém můžete spatřit divoce rostoucí orchideje a nádherně červené epifyty. Vrcholová náhorní plošina byla po miliony let zcela izolována odokolního světa, a tak se zde vyvinula řada palem a kapradin, které nespatříte nikde jinde. Výstup na El Yunque trvá cca 2 hodiny a jako výchozí bod se doporučuje kemp El Yunque, přibližně 3km od silnice do Moa. Na místě Santo Porto v roce 1511 založil Diego Velásquez první město na Kubě - Baracoa - a dějiny Nového Světa tak mohly začít ...
13.4. Baracoa
Celodenní přesun busem ze Santiaga do Baracoy, nechybí první koupačka v moři, zahlédnutí prvního kolibříka..dobré kuřátko s rýží, pivko... Dlouhé stoupání do sedla ALto de Cotila nám zpříjemňuje nevím už kolikátá petka Tucoly s třtinovým Ronem a tak klesání hustou vegetací tropického pralesa do podvečerní Baracoy všechny provází jemná únava po bujaré zábavě. Náladu podbarvuje Pépečkovo veselé vyprávěním "o opičákovi a jeho tlapce". U autobusu v Baracoe si nás už rozebírají místní do svých domovů. Ubytování je vskutku luxus se vším všudy, náš domácí je trochu nemluvka s výrazem Fantomase a tak mu už přezdívka zůstává do konce pobytu. Z historie .... V roce 1512 vyrazila španělská expedice pod vedením Diega Velázqueze de Cuéllar, která měla za úkol zajistit Kubu pro španělskou korunu. Koncem roku 1514 už měli dobyvatelé na ostrově sedm osad: Baracoa, Santiago de Cuba, Bayamo, Puerto Príncipe (Camaquey), Sancti Spíritus, Trinidad a Havanu. Kromě útrap a chorob s sebou Španělé přivezli také cukrovou třtinu. Velázquez se sice snažil chránit původní obyvatelstvo před španělskými excesy, indiáni však přesto vymírali po tisících. Symbolem odporu Tainů proti bílým dobyvatelům se stal náčelník Hatuey, který se postavil do čela domorodého povstání. Když padl do španělského zajetí, byl odsouzen ke smrti upálením. Ještě než hranice vzplála, snažil se jakýsi františkánský mnich Hatueye přesvědčit, aby pro spásu své duše přijal křesťanství, Hatuey však odmítl se slovy, že pokud jsou v nebi i křesťané Španělé, on sám raději skončí v pekle. Stal se tak národním hrdinou. Jeho sochami se to hemží hlavně v okolí Baracoy a na jeho počest pojmenovali také nejlepší kubánské pivo..

Obyvatelstvo
V zemi převládají z hlediska etnických skupin mulati (51%), běloši zaujímají 37% a černoši 11%. Střední délka života mužů je 74 let, žen 79 let. Negramotná jsou 4% obyvatelstva, kubánská španělština je pravděpodobně od spisovné normy jazyka nejodlišnější variantou. Liší se jednak částečně slovní zásobou (výpůjčky z indiánských jazyků, angličtiny a jorubštiny), jednak velmi nedbalou výslovností. Uprostřed a na konci slov se vůbec nevyslovuje [d] a [s], což má jeden zajímavý důsledek: u podstatných jmen zaniká rozdíl mezi jednotným a množným číslem.

Hospodářství
Hospodářství země je sužováno vleklou krizí. Nejslavnějším odvětvím je zpracování tabáku, zvláště pak výroba mimořádně kvalitních havanských doutníků.
Známý je export rumu. Hlavním zdrojem ekonomiky jsou však finanční transfery volných měn od Kubánců žijících a pracujících v USA.Druhým hlavním zdrojem ekonomiky je těžba, zpracováni a export niklu. Třetím oborem je cestovní ruch (cca 2 miliony cestovatelů ročně), vetšinou do hotelů all inclusive. Dřívější hlavní opora ekonomiky, cukrová třtina a výroba cukru je v rozvratu, občas musí nedávná cukřenka světa cukr dovážet. Dobré možnosti jsou pro export citrusů (koncentráty), díky logistickým a jiným problémů je však tento obor nevýznamný.

		14.4. Baracoa - cyklo-výlet do Boca de Yumurí (cca. 60km)
		Sraz před Catedral de Nuestra Seňora de la Asuncion, vyrážíme podél Maleconu do malebného vnitrozemí, první stoupání je děsivé, je jako v prádelně. Osvěžující třtinový nápoj vše napraví, žužlaje semena kakaovníku projíždíme krajinou s neobyčejně bohatou vegetací, není rostliny, keře či stromu, který by nám připomínal domov a není místa kde by něco nerostlo, nejrůznější barvy květů, nekonečné množství odstínů zelené a nejrůznějších tvarů. Postupně se opět přibližujeme k pobřeží, sytě modrá prosvítá mezi palmovými háji, které sem tam střídá jednoduchý dřevěný domek, blížíme se k soutěsce s ústím řeky Yumurí.

Vítají nás místní nedůvěřivá děvčata, jejichž indiánský původ se těžko zapře. Následoval pěší výlet podél řeky Yumurí pralesním kaňonem do vnitrozemí, zrovinka probíhalo velké praní a tak tu bylo i poměrně živo, rodinky koupající se v řece čekajíc na schnoucí prádlo vyskládané na oblázcích. Proběhla opět koupačka, občerstvení hned několika druhy kokosů, nechyběly manga, mamey a tak....
Podnebí Ostrov leží v oblasti tropického podnebí. Celoročně jej ovlivňují větry, které se nazývají pasáty. Průměrná celoroční teplota se pohybuje okolo 25 °C. Teplota mořské vody u pobřeží zpravidla neklesá pod 24 °C. Nejvydatněji prší v říjnu, listopadu a květnu. V nížinách ročně spadne 600-1200 mm srážek, v horách bývají tyto hodnoty až dvojnásobné. Koncem léta a na podzim se v oblasti vyskytují cyklóny.

Flora a fauna
Na ostrově nežije příliš mnoho druhů živočichů (savců apod.), ostrov je totiž izolován od pevniny. Výjimkou jsou ptáci, těch tady žije několik druhů, často endemických. Rozsáhlá území ostrova pokrývají savany. Nepříliš husté lesy tvoří akáty, kubánské borovice a palmy. Na východě se rozprostírají džungle, na jihu rostou porosty mangrove.

Po drobném občerstvení na pobřeží - langusty, krevety, smažené banány, rajčatový salát - jsme se opět vydali na cestu zpět do vnitrozemí směrem do Baracoy. Večerní slunce bylo úchvatné, probarvovalo krajinu do hřejivých tónů a hluboké kontrastní stíny modelovaly bujnou vegetaci.

15.4. Baracoa - Alto de Cotilla - Cajo Babo - Playa Yacabo (80.44km, převýšení cca. 800 m)
Vyrážíme na první větší trip se zajímavým převýšením. První část - stoupáni do sedla Alto de Cotila je překrásnou pralesní krajinou, stoupání je dlouhé a úmorné, od 15.kilometru začíná táhlé 20 km dlouhé stoupání, občerstvení se nám nabízí až v závěru 1. vrcholu, Chvilku váháme se třtinovým refreskem v ruce a pak se pouštíme do kokosové drti s třtinou a snad i medem zabalené v banánovém listu - prodávají to pod názvem "Kukurůčo", nakonec je z toho lahůdka, které není dost pro všechny. Ta forma balení nám připomíná, že zde opravdu nekvete kultura syntetických obalů, v podstatě jsme nikde nenarazili na nějaké odpadky v přírodě ani ve městech. Vrchol Alto de Cotilla si žádá své a tak závěrečné stoupání je opravdu už divočina. Vrchol nabízí rozhlednu s výhledem na Atlantický oceán i Karibik a samozřejmě občerstvení, pivko, levné doutníky, Tukola.

Poloha a charakter území
Kuba je největším ostrovem souostroví Velké Antily. Hlavní ostrov / 15. dle velikosti na Zemi / se táhne v délce 1200 km a místy je široký až 190 km. Většinu jeho povrchu zaujímají nížiny. Pouze na západě a ve středozemí se povrch mírně zvedá do výšky. V této lokalitě se vyskytují oblasti, kde se vytvořily zajímavé krasové útvary. Na jihovýchodě ostrova se podél pobřeží táhne pohoří Sierra Maestra. V tomto pohoří se nachází i nejvyšší hora ostrova, Pico Turquino, která je vysoká 1974 m n. m. Bažinaté oblasti se nacházejí pouze na poloostrově Zapata. U pobřeží se často nacházejí korálové útesy a atoly. Celkem je součástí Kuby kolem 4 tisíc malých ostrovů a ostrůvků. Druhý největší ostrov Kuby Isla de la Juventud (Ostrov mládeže) se nachází na jih od západní části hlavního ostrova.

Následuje dlouhé klesání, cesta se proplétá se sezónně vyschlým korytem řeky, krajina pomalu vysychá je cítit, že veškeré srážky zachytí pohoří a až svým vzhledem prérijní vyprahlá krajina s kaktusy u pobřeží karibiku nás provází do kempu Campismo Playa Yacabo.


.....něco z historie Před rokem 1492 Kubu obývaly tyto indiánské kmeny: Sibonejové, Tainové a Karibové. V roce 1492 Kubu objevil Kryštof Kolumbus a prozkoumal pobřeží. V roce 1511 se Kuba stala španělskou kolonií a hned zde bylo zavedeno otroctví, které bylo zrušeno roku 1886. 20. května 1902 vznikl stát Kuba, USA si s ním domluvily pronájem základny Guantanámo. V roce 1933 se k moci dostal generál Fulgencio Batista y Zaldívar. V roce 1956 vypukla kubánská revoluce, která skončila roku 1959 vítězstvím revolucionářů, za pomoci místního lidu, v jejichž čele stáli Che Guevara a Fidel Castro. Castro se okamžitě ujal moci. Che Guevara se mezitím stal výcvikovým náčelníkem armády a od roku 1961 ministrem průmyslu. V roce 1965 byl zbaven všech funkcí a byl donucen k emigraci. 8. října 1967 byl zastřelen v Bolívii, poté se jeho jméno na Kubě stalo symbolem kubánské revoluce.

16.4. Playa Yacabo - Tortuguilla
(34.30 km)

Prérijní krajina pokračuje i další den, je dost silný neobvyklý protivítr. V San Antonio del Sur je první možné občerstvení, výborná pizza, refresco. Město opravdu žije, autobusová doprava kvete. Následoval asi třicetikilometrový přesun po rozpáleném pobřeží, oběd v campismu, relax na pobřeží. Odpoledne proběhl přesun do campisma Playa Blanca s doplněním potravin v Santiágu.

Věčeře byla bujará, Česťa kontaktoval svého známého - Carlose, který pracoval pár let v čechách - snad v papírnách, ovládal ještě pořád celkem roztomile česky, stále se snažil udat svou půvabnou dcerku Lízinku do Čech. Byla objednána bohatá večeře, nechyběly langusty, krevety, rýže s fazolkami, opečené banány s chutí opečených brambor, mořské ryby .....viz níže foto.

17.4. campismo Playa Blanca - Chivirico - Campismo La Mula
(88.31 km)

Gran Parque Nacional Sierra Maestra

Nejvyšší pohoří na Kubě, při jihovýchodním pobřeží, dlouhé 240 km, nejvyšší hora Turquino, 1974 m.n.m. Tvořeno pískovci, vápenci a sopečnými horninami. Jižní svahy prudce spadají k moři. Vždy zelená vegetace, na jižních svazích borové lesy. -
V letech 1953 1958 oblast partyzánského hnutí bojujícího za vítězství kubánské revoluce. 2. prosince 1956 se Castro s 81 společníky vylodil na Playa Las Coloradas u Niquera v provincii Oriente. O tři dny později však skupinku obklíčili Batistovi vojáci v Ategría de Pío. Vyvázl pouze Castro a 11 mužů (mezi nimi také argentinský lékař Ernesto "Che" Guevara. Fidelův bratr Raúl a budoucí comandantes Camilo Cienfuegos a Juan Almeida). Ukryli se v pohoří Sierra Maestra, kde se spojili s posilami, které jim poslala velitelka partyzánských jednotek M-26-7 pro oblast Manzanilla Cetia Sanchézová.

V květnu vyslal Batista do hor Sierra Maestra 10 000 vojáků, kteří měli za úkol zlikvidovat Castrův partyzánský oddíl o síle 300 mužů. Do srpna se však povstalcům podařilo zbavit nepřítele početní převahy a ukořistit zásoby zbraní, což se stalo klíčovým bodem obratu v celé válce...

Jeden z nejkrásnějších úseků této části Kuby, tedy dle našeho mínění, teploty byly ten den i příznivé. Krajina se neustále mění, pastviny střídají palmové háje, krajina je opět šťavnatá a pestrá, cestu lemuje z jedné strany pohoří Sierry Maestry z druhé blankytný Karibik. Převýšení je minimální. Krom prasklého drátu v Kaččině zadním kole se dopoledne nic významějšího nestalo. V Chiviriku jsme doplnili energii, vyměnili kolo, vykoupali se na opuštěné pláži a vyrazili na druhou část úseku. Slunce pomalu klesalo, barvy se prohlubovaly, západ slunce byl úchvatný. Kempu La Mula jsme dosáhly až v nočních hodinách. Nachází se pár kilometrů od výchozího bodu na nejvyšší horu Kuby. Je tu poměrně velká populace zdomácnělých prasat, valejí se všude, člověk v noci o ně, coby rovnocenné obyvatele kempu, div nezakopne.

19.4. Campismo La Mula - Villa Punta de Piedra
(63.83 km)

Po jednodenním odpočinku, kdy se část výpravy zúčastnila výstupu na Pico de Turqino, jsme vyrazili na další úsek podél pobřeží. Protivítr zesílil a i slunce přidalo na grádech.

V městečku, nedaleko našeho celodenního putování, byla opět možnost dokoupit nutnosti v "Tuzexu", hned vedle konečně i nějaké občerstvení, zřejmě jsme zakoupili veškeré housky s máslem, šunkou, rajčetem a jejich variacemi, které tam měli. Po každém z nás chyběla v nabídce minimálně jedna položka z deseti. Čeho ovšem zřejmě neubylo bylo Cuba Libre (1,5 litru za 10 Kč), pár petlahví skončilo i v rámu kola coby nápoj, vyborný nápoj bylo i sojové mléko z různými příchutěmi. Po občerstvení mijíme všudy přítomné baseballové hřiště abychom se vzápětí ubytovali v luxusu hotelového komplexu Villa Punta..

19.4. Villa Punta de Piedra - Pilon - Niquero - Las Coloradas - Cabo Cruz (88.46 km)

Villa Punta de Piedra je jeden z těch luxusnější pobytů, které jsme absolvovali. Večeře, snídaně, aircon s televizí, luxusní lázeň. Ranní výjezd byl z naší strany trochu rozvážnější, nechali jsme se vyvézt na náhorní plošinu a ušetřili tak cca. 12 km. Profil cesty byl příznivý - mírné klesání až do Niquéra. Vzhled území této oblasti odpovídá charakteru území Kuby, nekonečná třtinová pole. Probíhali žně a tak o padesát a více let staré náklaďáky nebyla na silnicích nouze, sem tam vás mine bryčka s koníkem...

Cílem trasy byl cíp Cabo Cruz s majákem, byla to závěrečná nekonečná jízda palmovým hájem, kolem kopie lodi z kterou se onehdá vylodil Fidel za dob odboje se zbylými comadieros :). Den se chýlil ke konci, v Las Coloradas proběhlo poslední občerstvení před několikaset kilometrovým nočním přesunem do města Trinidad. Ten si asi nejvíce vychutnal Česťa s naraženou klíční kostí.

21.4. Trinidad

Trinidad je nejlépe zachovalým koloniálním městem na Kubě. Nachází se v jihozápadní části provincie Sancti Spíritus v blízkosti pláží, ale rovněž nedaleko hustých zalesněných strmých kopců pohoří Sierra del Escambray. Městečko se současnými 36tis. obyvateli, které založil, podobně jako Havanu a další 4 města, v roce 1513 Diego Velasques, později pohádkově zbohatlo zejména na obchodu s cukrem. Dnes patří k nekrásnějším kubánským městům a od r. 1989 i do pokladnice světového kulturního dědictví. Dominantou města a současně jeho nejvyšší stavbou je Convento San Francisco (klášter svatého Františka), ve kterém je dnes muzeum kontrarevoluce...
O někdejším bohatství města svědčí mimo jiné i to, že kamennou dlažbu si tehdejší cukrobaroni nechali komplet dovézt z Bostnu. Ve městě je rovněž doutníková manufaktura a možnost nákupu vynikajících doutníků za víc než výhodné ceny.

V současnosti žije v Trinidadu cca 72.000 obyvatel rozprostřených na poměrně velké ploše od starého centra až téměř po mořské pobřeží. Hlavním průmyslovým odvětvím je zpracování tabáku..

V
Trinidadu je m.j. řada příležitostí pro noční posezení a poklábosení u živé hudby, či jiné povyražení z kopýtka. Kromě klasického hudebního baru Casa de la Trova je zde spousta příležitostí k zábavě.
Nedaleko od Trinidadu se nachází proslulé Valle de los Ingenios - údolí cukrovarů. Okolo tohoto údolí se kdysi rozprostíraly nedozírné třtinové plantáže a vesnice otroků San Pedro. Dodnes se zde dodnes dochovala vysoká strážní věž, na kterou se dá vystoupit a udělat si slušnou představu, jak to tu kdysi mohlo vypadat..

22.4. Trinidad - šnorchlpárty

Akce "katamarán" byla také jednou z těch vydařených. Vyráží se z Trinidad na nedaleký ostrůvek obklopený skromnými korály. Buba by Vám asi řekl podrobněji, co že se to mezi těmi korály hemžilo, každopádně příjemný zážitek. Na ostrově na nás už krom hladových poustevníků a leguánů čekala bandička Kubánců v čele s lodivodem "Vlatsou Burianem" který ještě obstojně mluvil česky. Začalo hodování a Cuba libre s Mojitem teklo proudem. Cesta zpět podle toho taky vypadala, netrvalo dlouho a loď byla naše :) Holky se ujaly nejen Vlasty ale i jeho "kormidla" no bylo to veselé, celé takové zahalené do doutníkového kouře.

24.4. Las Terrazaz

Toto ekoturistické místo se nachází v chráněné krajinné oblasti Sierra del Rosario a v roce 1985 byl prohlášen první kubánskou přírodní rezervací pod patronací UNESCO. Navštívíte také přírodní rezervaci v oblasti Pinar del Rio a osvěžíte se koupáním ve vodopádech na řece San Juan.

Jedna opět z těch nejkrásnějších částí Kuby. Jsme na západ od Habany. Další místo našeho odpočinku po několikaset kilometrovém přesunu z Trinidad. Naše ubytování na "kuřích nožkách" bylo úchvatné a komfortní - někdo dokonce i s ledničkou na palubě. Co se týče jídla - perfektní servis. Pro nás vhodná příležitost pro odpočinek a potulování se okolní bujnou vegetací.

Oblast je významná pro svou minulost z hlediska pěstování kávy. Dnes se na bývalých plantážích rozprostírá opět druhotný prales navázaný na uměle vysázené borovice kam se jen podíváš. Ráno vyrážíme s vidinou bezmála opět téměř čtyřsetmetrového stoupání do oblasti pohoří Sierra del Rosarios. První zastávka je až u hotelového komplexu Soroa. Výhodou je, že jako turisté máme povolený vstup a tak koupačka a osvěžení nemá chybu. V západní části přírodní rezervace Sierra del Rosario o rozloze 25 000 ha se nachází tento hotelový komplex Villas Soroa, vzdálený 80 km od Havany a 90 km od města Pinar del Río s nedalekou botanickou zahradou. Zahradu, kterou asi před padesáti lety založil bohatý španělský právník, jehož dcerka prý milovala orchideje.
Zahrada, rozkladající se na úbočí kopce nad tropickou říčkou, nyni ve správě Akademie věd, působi dojmem ráje. Vedle nejrůznějších tuzemských i importovaných orchidejí se stromy sklánějí pod vahou nejruznějších epifitních rostlin, pod stovkami exemplářů tilandsií, bromelií a stromových kapradin. Nad šťavnatými květy se hemží kobaltově modří kolibříci.

25.4. Las Terrazaz - Soroa - San Cristobal - San Diego de Los Baňos
(81,70 km)

Cesta pak dále směřuje k autopistě (dálnici), kde není náhodou, když potkáte v protisměru jedoucí koňský povoz. Kraj se mírně vlní, minimální převýšení. Historii oblasti Sierra del Rosarios dokládají zříceniny statků pěstitelů kávy, některé již restaurované, což jsou stopy kultury francouzských usedlíků z počátku 19. století. Byla zde také odhalena sídliště původních pravěkých obyvatel kmene Siboney. Část oblasti je pokrytá vždy zeleným tropickým lesem a v okolí Soroa bylo identifikováno více než 100 druhů stromů a 60 druhů lián; 50 druhů jedlých rostlin a asi 20 druhů palem a bambusů. Fauna se charakterizuje četností, rozmanitostí a vědeckým významem některých druhů, zejména ptáků včetně kolibříků a jiného exotického ptactva, k jehož pozorování jsou zde dokonalé podmínky.
V podvečer jsme v cíli - v městečku San Diego de Los Baňos - baňos né nadarmo, jsou tu skutečně lázně, řeka tu plyne a zavání sírou, na břehu v podvečer pečeme ryby a je to opět láhůdka. Po setmění nás pár Kubánců propašovává za nějaké to bolestné do komplexu, jdeme potmě, klesáme rampou, ve čtvrtém suterénu se nachází obrovský prostor přes několik pater se dvěma kruhovými bazény, všude je v záblescích světla vidět spousta menších vykachlíkovaných prostorů, člověk si chvílema připadá jako ve čtvrtém díle Vetřelce. V záři Bubovi čelovky relaxujeme v lázni

26.4. de Los Baňos - Viňáles (66,45 km)
Opouštíme po-měrně rovinatou krajinu, nedaleko San Antonia projíždíme parkem La Guira, který ač v zuboženém stavu, nezapře svojí bohatou minulost. Postupně stoupáme, krajina se výrazně mění, houstne. Nabízejí se první jeskynní komplexi. Toto pohoří spolu se Sierra de los Órganos tvoří rozsáhlé horstvo Cordillera de Guaniguanico, kde se soustředí největší krajinné a biologické bohatství oblasti. Míjíme háje banánovníků, první kávové plantáže, zemědělská krajina nabírá na barevnosti a rozmanitosti, dřevěné chýše s doškovými střechami - opět jeden z těch mnoha úžasných dní na kole v neuvěřitelně rozmanité krajině. Něco z historie..... Rozkol s USA a orientace na socialismus Po triumfálním vstupu Fidela Castra do Havany v lednu 1959 nebylo ještě možné předvídat, že Kuba se stane státem socialistického tábora. Komunistickou stranu dokonce postavil do ilegality (podporovala předcházející režim). Castro v té době neměl a priori v úmyslu rozkol se Spojenými státy, avšak jeho cílem bylo vymanit se z ekonomické závislosti na USA (které v té době např. kontrolovaly 40% produkce cukru). Po znárodnění amerických firem na Kubě v srpnu 1960 vyhlásily USA v říjnu téhož roku embargo na vývoz amerických výrobků na Kubu. Definitivní rozkol mezi Kubou a USA nastal po ozbrojeném vylodění Kubánců z exilu podporovaný CIA v Zátoce sviní (ve španělštině Bahia de los Cochinos, konkrétně na pláži Giron) v dubnu 1961; ačkoliv byli vyzbrojeni zbraněmi dodanými USA, jejich pokus o převrat skončil fiaskem (očekávaná pomoc místních lidí se nekonala jako při Fidelově vlastním převratu, naopak, místní byli mimo jiné vyzbrojeni československými zbraněmi) a naopak urychlil orientaci Kuby na socialistické zřízení.

27.4. Viňáles (44,73 km)

Údolí Vinales je největším klenotem oblasti Pinar del Río, a to hlavně z hlediska přírody. Národní park Údolí Viňales se rozkládá na 132 km2 Sierry de los Órganos a vyniká ohromujícími horami se svislými boky a zaoblenými vršky pokrytými bujnou vegetací, které jsou známé jako mogotes. Obzvláště zajímavé je množství jeskyní v jejich okolí, které jsou velmi atraktivní ze speleologického hlediska.Tuto oblast doporučujeme prozkoumat opravdu důkladně. Do zdejší oblasti ještě nezasáhl ve velké míře turistický ruch, který by se zde dal čekat, protože se nachází pouhých 25 km od hlavního města provincie Pinar del Río. Turistů tady najdete sice dost, ale Ti většinou zapadnou do zdejší atmosféry a roztrousí se po celém údolí a tak neovlivní osobitý ráz tohoto kraje

- údolí Viňáles - vápencové homole, stodoly na sušení tabáku

Jeskyně Cueva del Indio, kterou protéká splavná řeka San Juan a řeka Juan Miguel, a systém jeskynní Santo Tomás s více než 45 kilometry podzemních galerií představují velmi cenné přírodní útvary jako stvořené pro pěší turistiku V údolí Vaši pozornost určitě zaujmou již zmiňované vápencové útvary zvané mogotes. Jsou to obrovské kopce připomínající kameny jakoby spadlé z nebe a zabořené do zdejší země jen čistě náhodou. Tyto útvary pokryté hustou vegetací zde vznikly během jurského období dlouhodobým působením eroze.
Mogoty jsou výrazné vrchy tvaru štíhlého kužele, věže, homole nebo kupy, složené z karbonátových hornin, zvedající se ostře nad plochou rovinou. Vznikají intenzivním chemickým nebo biochemickým zvětráváním karbonátových hornin pod vrstvou sedimentů nebo zvětralin (podpovrchovým krasověním) v tropickém a subtropickém vlhkém podnebí. Západní Kuba je klasickou oblastí jejich výskytu, z Kuby pochází i samotný název mogot (= kupa, hromada). Můžeme se s nimi setkat i na jiných ostrovech Velkých Antil, v Mexiku nebo v Jihovýchodní Asii, nikde jich ale nejí tolik, jako v kubánské provincii Pinar del Río a v pohoří Sierra de los Órganos. Turisticky nejatraktivnější část Valle de Vinales dokonce svého času posloužila jako kulisa k jedné z epizod obskurního československého seriálu o majorovi Zemanovi

Hlavním centrem tohoto údolí je stejnojmenné městečko Vinales. Zde taky žije většina obyvatel údolí a zdejších zemědělců. Z městečka se dostanete snadno ke všem zdejším atrakcím - pěšky, na kole.

Cueva Snatiago, Doutníky - Robaina

_"testované značky" ......

Cestou do jeskyně Sv. Tomáše mijíte pole a políčka se zbytky tabákových rostlin, je těsně po sběru, vše se suší ve stodolách. Zem je sytě načervenalá, no a i grafika našich kol pomalu mizí pod jemným nánosem červeného prachu. Krajina je úchvatná. Zažíváme i konečně první vydatný déšť.

Robaina
Značka je pojmenována po D. Alejandro Robaina, který pěstoval nejlepší tabákové listy v oblasti Vuelta Abajo, na plantážích Pinar del Rio, po více jak padesát let. Krycí listy jsou pak pěstovány na vlastních farmách Sr. Robaina. ´´Vegas´´ bychom mohli přeložit jako ´´úrodné pláně´´ nebo ´´plantáže´´, Vegas Robaina tak má volný překlad ´´plantáže rodiny Robaina´´.

Něco z historie.....

Kubánská krize 1962
Poté, co Fidel Castro požádal SSSR o ochranu před americkou agresí, rozhodlo sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem tajně rozmístit na Kubě jaderné rakety.Na leteckých snímcích pořízených americkou CIA 16. října 1962 bylo zjištěno, že Kubánci staví odpalovací rampy pro rakety. 18. října se prezident John Fitzgerald Kennedy dozvěděl že k ostrovu již míří sovětský konvoj s raketami. Po zvážení možných reakcí - mj. invaze na Kubu nebo bombardování odpalovacích ramp - se USA rozhodly vyhlásit 22. října námořní blokádu Kuby.

Hned následující den změnily sovětské konvoje směr a 26. října Chruščov oficiálně oznámil, že SSSR stáhne rakety pod kontrolou OSN, pokud se USA zavážou neprovést invazi na Kubu a stáhnou rakety středního doletu z Turecka. Touto dohodou byla dne 28. října hrozící jaderná krize ukončena.
Po rozpadu SSSR na konci 80. let 20. století začala vleklá ekonomická a hospodářská krize v zemi.

28.4. Mari la Gorda, La Bajada, Las Tumbas
(78,0 km)

Po zvážení všech pro a proti, přes jemnou nevoli naší ještěrčí posádky, jsme nakonec Česťův plán vřele přijali. Cílem byla vesnička La Bajada na pobřeží Maria la Gorda s křišťálově čistou vodou karibiku odkud byla v plánu cesta až na nejzápadnější "kosu" ostrova s nocí strávenou na pláži cestou zpět. Odpoledne proběhlo na písečné pláži, nechyběly čerstvě ulovené rybky, moře je opravdu úchvatně průzračné, západ slunce..no a tak..

Noc v nedaleké rybářské vesničce byla neočekávaně divoká. Klidný večer vystřídal celonoční pochod suchozemských krabů přes plechové střechy našeho obydlí co by pro ně zřejmě útes nutný překonat přímou cestou směrem k pláži s cílem naklást do písku jikry. Nezasklená okna chytala do svých záclon nejednoho kraba, který pak celou noc vrávoral, nemohouc se vymanit ze spárů jemných rybářských ok, sem tam nějaký pád kdesi v místnosti oddálil leckomu i tu nejnutnější potřebu vykonat až k ránu.

Výjezd na západní cíp ostrova je zprvu o průměrných rychlostech kolem 25 km/h, kvalita cesty ovšem postupně klesá a sní i rychlost. 80 km bylo ten den celkem, slovy Honzy Smrčky, výživných. Krajina se proměňuje každých 20 km, vyprahlá prerijní krajina s opunciemi střídají palmy a mangrovy, sem tam přeběhne cestu metrový ještěr z třetihor - leguán a pár opozdilých krabů nám připomene noční "kvalitní" spánek,.... ale jejich bojovný taneček s kterým se snaží se zdviženým klepítkem ohrozit vetřelce na dvou kolách vždy pobaví až je problém se někdy vyhnout... Koupačka na cípu je znát, moře je mnohem divočejší ale osvěžující. Po pár zpátečních kilometrech zakládáme tábor na písečné pláži, dřeva je dostatek na celou noc včetně nezbytných kubánských rekvizit a tak večer pěkně ubíhá.

- Las Tumbas, nejzápadnější cíp Kuby

Ráno nás už čeká posledních 55 km na kole v přírodě. Závěr je opět na pláži, čekají na nás opět smažené ryby s rajčatovým salátem a pořádnou ovocnou mísou, ananasy jsou opravdu luxusní, relax v tyrkysovém moři. Zbývá už jen naložit kola do busu. Večer je už ve znamení úplně jiného světa - Habana.

1.5-4.5 Habana

Tak Vám ani nevíme, zda se vůbec o Habaně rozepisovat,..je toho tolik, je to naprosto odlišný svět oproti zbytku Kuby, je ovšem podobně rozmanitý a barevný, stejně jako její architektura a její obyvatelé. My jsme si zpestřili pobyt 1.Májem, zanořili se do průvodu a nechali se unášet společně s"jamajskou sekcí" tančícím davem hýřícím barvami.

Náš československý 1.Máj snad připomínaly jen neustále hesla hlásající amplióny a hlavní tribuna s chybějícím Fiedelm zastoupeným jeho bratrem - Rauilem v zeleném. Z lidí čišela pohoda, zábava, chuť do tance, nechybělo pivko, Cuba-libre, spousta barev a vlnicích se krásných ženských těl v rytmu samby. Ubytováni jsme byly v LA HABANA VIEJA, v nejstarší a nejkrásnější části Havany, kde cizí kapitál je cítit na každém kroku. Rekonstruuje se na spoustě míst pod dohledem Unesco. V téhle části pomalu zapomínáte, že jste na Kubě, turistika kvete jedna radost, perfektní servis optikou evropského zhýčkaného turisty. Nezbývá, než nakoupit nějaké ty suvenýry, zabalit kola, váha je v domácnostech zřejmě výdobytkem těch nejbohatších a tak na letišti zažívám i malé rozčarování - většina pomalu s desetikilovou nadváhou.
No, nic to nemění na tom, že odlítáme a tím to zkrátka končí. Nemůžeme ovšem nezmínit, že i krádež nás potkala a tak poslední karta s ultranovým fotoaparátem a pár dalších drobností už zkrátka zůstanou na Kubě, zážitek nic moc, ta bezpečnost na Kubě je opravdu vysoká až se nevyplácí na ni spoléhat, takže doporučujeme - příště v noci vyrazit na Malecon o nějakou tu petku Ronu lehčí ať Vám zůstane alespoň trochu toho pudu sebezáchovy a nelezete kam nemáte. Ten tuhý policejní systém za to nestojí. Reload díky pojištění cestovních věcí proběhl a tak to vzpomínky nakonec nijak nepokřivilo. Letu zdar ! Rozdíl byl snad jen oproti letu na Kubu v tom, že jsme celý let prospali a tak to celkem uteklo.....

HAVANA

Bývala často nazývána též Hvězdou Antil či Perlou Karibiku. Kdysi nejvýstavnější město amerického kontinentu v posledních desetiletích zoufale chátrá kvůli nedostatku peněz. Teprve v nedávné době byly, s finanční pomocí UNESCO, zahájeny práce na obnově, zejména Starého města, prohlášeného v roce 1982 za součást kulturního dědictví lidstva. plujících s ozbrojeným doprovodem do Španělska s nákladem zlata a stříbra ze španělských kolonií v Americe. Město založil roku 1513 Diego Velasqués, v roce 1553 se Havana stává sídlem guvernéra Nového Světa a seřadištěm lodí (tzv. hlavním přístavem - Puerto Principal)
.

Nejvýznamnější části Havany - VEDADO (moderní Havana), CENTRO a LA HABANA VIEJA (Stará Havana, nejkrásnější část města).
Pár zajímavostí z mnoha :
Plaza de la Catedral, Cathedral Square
Jedno z nejkrásnějších historických náměstí. Chrám dominující náměstí, začali stavět roku 1748 jezuité, dokončen byl španělskou koloniální vládou v r. 1789. Do roku 1898 tu byly uloženy ostatky Kryštofa Kolumba. Na náměstí se dále nachází Museo de Arte Colonial s expozicí z koloniální éry.
Parque Central/Prado
Výstavné náměstí a kdysi hlavní bulvár centrální havanské čtvrti, kterému vévodí Capitol z roku 1929, někdejší kubánská Sněmovna reprezentantů, dokonalá kopie Capitolu ve Washingtonu.
Complejo El Morro
Pevnost založená v roce 1589, která v době největší slávy chránila bohatou Havanu před nájezdy pirátů.
Malecón
Malebné nábřeží lemující severní okraj města. Je celkem 3 km dlouhé a spojuje starou a novou Havanu. Oblíbené místo pro dostaveníčka kubánců, přátel, milenců. Někdy až neuvěřitelně zuřivý Atlantik zde doráží tak, že auta musí občas jezdit se zapnutými stěrači a jednou jsme byli i svědky dočasné uzavírky...

foto - google Picrures