Pension České chalupy, Nové Hutě, Šumava 07/11,
Olivovci, Netíkovci a Dvořákovci
|
 |
Mapa č.1
|
C o k těmto končinám jihozápadních čech dodat......
<--- Výletnická trasa č.1 - cyklo směr Zlatá studna
O osadě i skelné huti, kterou zde zřídilo město Kašperské Hory nalezneme první záznam v roce 1799. Tehdy tu sklářský mistr Josef Eisner počal s výrobou dutého skla a páteříků. Huť zanikla ke konci 19. století a zánik hutě předurčil i zánik sídla, v němž žilo téměř 140 obyvatel. V této osadě byl rodákem i otec Hartauera, který složil významnou skladbu - Na krásné Šumavě.Jediný dochovaný objekt na Zlaté studni je dnes chalupa patřící TJ Blatná, po ostatních objektech je možno místy nalézt pouze zbytky základů. Jako poslední zanikl v padesátých letech 20. století dům lesního dělníka Franze Pösla, který byl po zásahu STB zlikvidován včetně domácího zvířectva. Sám Pösl byl za protistátní činnost uvězněn na 10 let, po jeho manželce a matce nebyly dohledány žádné stopy. |
|
|
         
Výletnická trasa č.2 - pěšmo z Borové Lady přes Chalupskou slať na Polku --->
historie místa: Polka bývala osada založená Schwarzenberky v první polovině 18. století. Ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Teplou Vltavou a podobně jako mnoho dalších osad v té době se její obyvatelé živili zpracováváním dřeva z okolních lesů. Dřevo dopravovali po vodních tocích, často za pomoci umělých vodních nádrží. Jedna taková byla postavena i tady, na horním toku potoka, který byl upraven k plavení palivového dřeva. Původní německý název tohoto místa zněl Elendbachl, ale používala se také jeho zkrácená verze Elend (česky bída). V roce 1921 vznikl český název Polka - podle potoka, který tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku, tedy pólku..
|
Mapa č.2 |
 |
| |
             
Mapa č.3
|
Modravské slatě
Pláně jsou největším kompaktním geomorfologickým celkem Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1050 až 1150 m. Jejich geologické podloží patří mezi nejstarší části zemského povrchu v Evropě. Současný stav vegetace je výsledkem vývoje od poslední doby ledové, která odezněla zhruba před 9 až 10 000 roky. Charakteristickými pro tuto přírodní rezervaci jsou četná vrchovištní a svahová rašeliniště, slatě s mnoha jezírky, podmáčené i horské klimatické smrčiny. Je to místo velmi citlivé na vnější vlivy a neuváženou činnost člověka. I přes unikátnost krajiny dochází stále k jejímu poškozování..
<--- Výletnická trasa č.3
|
|
|
              
         
            
Mapa č.4
|
<--- Výletnická trasa č.4 - cyklo s Kristiánem v sedačce ez
Hora Přilba (1.219 m) leží asi 14 km západně od Vimperka při silnici ze Zdíkova na Kvildu.
Pod jejím západním svahem se rozprostírá rašeliniště Mezilesní slať. Na úbočích jsou hojné skalnaté masivy mnohdy bizarních tvarů. Při úpatí Přilby směrem k Novým Hutím protéká Studený potok, v jehož údolí zahynulo v 19. století několik školáků při sněhové vichřici. Tuto událost popsal Karel Klostermann v povídce Bílý samum.Hora Přilba (1.219 m) leží asi 14 km západně od Vimperka při silnici ze Zdíkova na Kvildu.
Pod jejím západním svahem se rozprostírá rašeliniště Mezilesní slať. Na úbočích jsou hojné skalnaté masivy mnohdy bizarních tvarů. Při úpatí Přilby směrem k Novým Hutím protéká Studený potok, v jehož údolí zahynulo v 19. století několik školáků při sněhové vichřici. Tuto událost popsal Karel Klostermann v povídce Bílý samum.
|
|
|
| |
         
|
